FALEŠNÍK, V. Podélné struktůry v optických vláknech s využitím v senzorice [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2015.
Úkolem studenta Bc. Vlastimila Falešníka bylo seznámit se s principy optovláknových mřížek v senzorice. Následně ze získaných poznatků navrhnout senzor s podélnou strukturou, která by byla použita v senzorové technice. Student ve své práci splnil veškeré body zadané práce a nad rámec svého zadání zrealizoval navržený senzor, který následně otestoval. Iniciativa studenta k práci byla dostačující a student docházel na pravidélné konzultace. Obsah práce jak po stránce odborné i formální je na vysoké úrovni a je adekvátní složitosti této problematiky.
Student Vlastimil Falešník měl za úkol ve své diplomové práci zpracovat téma podélné struktury v optických vláknech, které se využívají v senzorice. Struktura práce a zpracování problematiky je na velmi dobré úrovni. Zadání práce bylo splněno. Odborná úroveň práce je na vysoké úrovni. K formální a jazykové stránce nemám žádné výhrady. Použitá literatura je dostatečná. V první kapitole jsou stručně popsány jevy, které se vyskytují při přenosu na optickém vlákně, popis těchto jevů je především zaměřen na problematiku, které využívají optické senzory. Jedná se především o lineární a nelineární jevy a mikroohyby a makroohyby ve vláknech. Druhá kapitola teoreticky popisuje optické vláknové senzory. Tato kapitola je poměrně stručná a obsahově strohá. Měly by zde být jednotlivé druhy senzorů stručně teoreticky vysvětleny, porovnány mezi sebou s uvedením výhod a nevýhod. Třetí kapitola předložené práce se již zabývá využitím optovláknových Braggových mřížek v senzorice, tato metoda je přehledně popsána. Nicméně bych uvítal kvalitnější popis výroby Braggovy mřížky konkrétně metodou fázové masky, dále lépe popsat tvorbu struktur pomocí fázové masky a integraci těchto masek do optického vlákna. Čtvrtá kapitola popisuje výrobu masek, které se aplikují na optická vlákna. Jsou zde rozebrány jednotlivé struktury, ze kterých práce vycházela. V páté kapitole je popsáno měření, které probíhalo ve firmě Network Group, s.r.o.. Pro měření je využito standardní telekomunikační vlákno corning SMG-28. Dále je uveden stručný popis problematiky hydrogenace vláken a také jejich ochlazování a zapékaní. V této podkapitole by bylo vhodné lépe chemicky rozebrat jednotlivé procesy. K práci mám několik drobných výtek a to například v kapitole 5.3.1 není uveden vyslaný optický výkon, který jde do vlákna. Dále zde chybí zdůvodnění využití keramického materiálu pro uchycení vláken. V závěru práce by bylo vhodnější využít trpný rod. Číslování všech obrázků není dle typografické normy. Dále práce obsahuje několik překlepů a to například: obr. 53: Přebytečná mezera mezi číslem a názvem obrázku, obr. 3 Původně vyspané symboly, chybné vyjádření výkonu P vstupujícího na jeho konci. V neposlední řadě bych upozornil na místy nekvalitní rozlišení obrázků a to zejména obr. 13, 14, 15, 22 ... I přes všechny tyto nedostatky je práce zpracovaná velmi kvalitně a práci doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 85319