KOVÁČ, F. Reprodukovatelnost a přesnost měření polarizační vidové disperze [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2015.
Student v rámci dimplomové práce zpracoval téma zabývající se polarizační vidovou disperzí. Práce byla dle zadání splněna v celém rozsahu velice precizně a důkladně. Jeho aktivita během celého roku byla příkladná. Využíval konzultací a přitom pracoval samostatně. Velice kladně hodnotím aktivní vztah studenta k dané problematice. Po formální i typografické stránce nemám žádných výhrad. Rozsah práce je nadstandardní, což koresponduje s obrovským množstvím dat, které student v rámci semestrální a diplomové práce zpracoval. Celkové práci hodnotím jako velice zdařilou.
Oponentský posudek – diplomová práce Bc.Filip Kováč: Reprodukovatelenost a přesnost měření polarizační vidové disperze splnění požadavků zadání, Náročné zadání požadující řešit od teoretického rozboru přes testy reálné trasy až po analýzu výsledků. Student se postavil k zadání zodpovědně. Student skutečně odvedl práci v plném rozsahu zadání. Největším přínosem práce je soubor měření PMD (polazizační vidové disperze) různých vzorků pomocí tří nezávislých měřicích metod a analýza takto zjištěnch dat. Zajímavé jsou rovněž testy různých vzorků vláken a součástek v teplotní komoře a vyhodnocení vlivu teploty na parametr PMD. Měřením bylo potvrzeno, že hodnoty PMD se vlivem teplotních změn náhodně mění, nebyla však prokázána jasná závislost, prokazatelný trend a korelace těchto změn PMD s teplotou. formální zpracování práce. Po formální stránce je práce kvalitně zpracovaná. Na cca 100 stranách textu plus cca na 30 stranách příloh je přehledně zpracována problematika. Grafická úprava je velmi dobrá práce a úroveň obrazové dokumentace rovněž. Kapitoly mají logickou strukturu, a přehledně na sebe navazují jednotlivá témata, příklady a argumenty. Pokud bych měl autorovi doporučit něco, co by přispělo k názornější interperetaci výsledků, tak bych se na Obr. 6.9, 6.13, 6.17 přikláněl k použití bodového grafu s chybovými úsečkami znázorňujícími toleranční pás. Stejně tak bych se přikláněl použít u Obr. 6.6 až 6.8, 6.10 až 6.12, 6.14 až 6.16 spíše sloupcové nebo bodové grafy namísto spojnicových, protože se jedná o sadu 13-ti nezávislých měření, různých objektů DUT (Device Under Test) měřených vždy jedním přístrojem. Výběr studijních pramenů je kvalitní a odpovídající zadání a tématu práce. V práci je jasně odlišeno, které informace jsou převzaty z jiných zdrojů a které jsou vlastní. odborná úroveň práce Vlastní přínos práce je vysoký. Výsledky obsažené v diplomové práci jsou dosud málo dostupné z pracovišť a laboratoří v České republice nebo na Slovensku. Výsledky a závěry jsou rozhodně zajímavé pro oddělení provozu a servisu transportních a metropolitních sítí. interpretace výsledků a jejich diskuse Interpretace výsledků jak v části 6.3.- Srovnání PMD metod FA,GINTY a SSA, tak v části 6.4.- Měření PMD v teplotní komoře, jasně prokázala, že student zadanou problematiku pochopil a správně zpracoval. Doporučuji věnovat větší pozornost označování stylu leštění použitých konektorů, tak aby bylo jednoznačně jasné, zda byl v zapojení použit konektor stylu leštění PC- Physical Contact, nebo APC – Angle Polished Contact. To se týká například popisu zapojení a konektorů na str 66, 68 a 113. I když připoštím, že v tomto případě nemá zapojení konektorů PC nebo APC na výsledek měření dle kapitory 6.3. žádný vliv. Ve výsledcích analýzy přesnosti měření PMD je třeba respektovat, že směrodatná odchylka ze získané statistiky náměrů, která je v práci str 69 interpretována jako“štandardná odchylka PMD emulátora spolu s analyzátorom“, je ve skutečnosti směrodatná odchylka působení všech vlivů = nejistoty PMD analyzátoru a nejistoty PMD paramentru celé DUT (Device Under Test) všech vláken a součástek v zapojené trase, tzn nejenom PMD emulátoru. Navíc je třeba vzít v úvahu i nestálost parametru PMD, to znamená, že měřený objekt DUTse mohl během měření měnit a jeho skutečný parametr PMD mírně drifovat. To všechno potom působilo na statistiku získaných vzorků. To však rozhodně nezpochybňuje data získaná v kapitole 6.3. a jejich dobrou vypovídací úroveň.
eVSKP id 85366