EXNEROVÁ, J. Vliv procesních podmínek a materiálu na mezní tvařitelnost zadaného dílce [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2015.
Cíl práce vznikl na základě soudobých poznatků a požadavků praxe týkajících se problematiky tvarového zakončení konců z trubek . Původně zamýšlená spolupráce s firmou Honeywell Olomouc vedla k problému s utajením práce. Proto bylo rozhodnuto na FSI Odboru tváření jít vlastní cestou (bez podpory podniku) a vyrobit vlastní experimentální nástroj, zvolit vhodné polotovary a materiály pro experimenty. Práce je založená na porovnání experimentálních výsledků s teoretickými vztahy vyjadřujícími deformační odpory s cílem formulovat limitní kritéria procesu. Z tohoto pohledu se práce jeví jako náročná, neboť splnění jednotlivých kroků vyžadovalo schopnost pracovat s měřícími pomůckami a na druhé straně správně interpretovat výsledky a implementovat je do teoretických vztahů. V průběhu řešení diplomantka dokázala vyrovnat časový skluz, který souvisel s "dolaďováním" funkčnosti experimentálního nástroje. Studentka pracovala velmi samostatně, prokázala schopnost získat a nastudovat potřebné literární podklady. Výsledky přinesly velmi cenné poznatky z hlediska výskytů defektů, které budou východiskem pro další výzkum s cílem prezentovat dosažené výsledky v odborných publikacích.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
| Vlastní přínos a originalita | A | ||
| Schopnost interpretovat dosažené vysledky a vyvozovat z nich závěry | B | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | A | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | B | ||
| Práce s literaturou včetně citací | A | ||
| Samostatnost studenta při zpracování tématu | A |
Diplomová práce Bc. Jitky Exnerové je zaměřená na zkoumání vlivu procesních podmínek a materiálu na mezní tvařitenost. Pro řešení dané práce byla zvolena metoda úpravy konců trubek lemováním a kuželovým hrdlením. Tyto dvě metody jsou v práci podrobně rozebrány po teoretické stránce, což svědčí o dobrých znalostech a všeobecném přehledu diplomantky v rámci dané problematiky. Řešení dané práce vyžadovalo návrh a výrobu nástrojů s následným provedením experimentů a jejich vyhodnocením. Kladně hodnotím konfrontaci výsledků získaných experimenty s výpočty provedenými dle známých teoretických vztahů. Zde je velký přínos dané práce, neboť se odhalily jisté nesrovnalosti a nevyřešená místa, které by bylo dobré v budoucnu objasnit. K práci mám pár důležitých připomínek: - Vzhledem k tomu, že při výrobě daných tvarů zakončení trubek hraje důležitou roli také poloměr nástroje, měly být tyto konkrétní hodnoty zmíněny i v práci. Jedinou možností, jak je zjistit, je pouze nahlédnutí do výkresové dokumentace. - Většina vytvořených grafů v praktické části práce nemá podrobnější komentář či závěr, který z nich vyplývá. Stejně tak celkový závěr je velmi málo vypovídající o tom, čeho bylo v práci dosaženo, respektive, co bylo zjištěno a co z toho vyplývá. - rozvržení sledovaných míst po obvodu každého vzorku určených pro zjištění počáteční geometrie průřezu polotovaru (tloušťka, ovalita) a následně i pro vyhodnocování napěťovo-deformačních stavů by bylo mnohem účelnější sjednotit pro všechny vzorky, a to tak, že bod 1 by byl například v místě svaru či definované vzdálenosti od něj a ostatní body pak vždy vzájemně odchýleny o 45 °. Toto sjednocené rozvržení sledovaných míst by umožnilo získání lepší představy o chování trubky při procesu tváření vzhledem k poloze svaru. Dále jsou uvedeny drobnější nedostatky týkající se zejména stylistické a gramatické úpravy: - Na obr. 6, str. 13 by bylo názornější zmiňované poloměry rs a r zakótovat. - Popisky u většiny obrázků v teoretické části práce jsou příliš malé - špatně čitelné. - U obrázků 23 a 24 by bylo vhodnější zakótovat i hodnotu potřebného stlačení "delta", například pomocí tence vykreslené počáteční polohy trubky. - V kapitole 4.1.1 s názvem "Určení délky vzorku" je stanovení hodnoty zvětšení obvodu l vztahováno ke středním hodnotám průměrů. Proto pro jednoznačnou definici průměru DM platnou jak pro plochý lem, tak i kužel, by bylo vhodnější daný průměr nazvat spíše "střední průměr okraje příruby" nežli vnější průměr příruby. - Ve vztahu (4.16) chybí rovnítko. - Kap. 5.1 ve výčtu potřebných parametrů pro výpočty je chybně zaznačen poloměr rs jako průměr, Materiálová konstanta K má nesprávnou jednotku, stejně tak i exponent deformačního zpevnění. Závěrem lze konstatovat, že práce je i přes výše uvedené nedostatky velmi zdařilá a přínosná, a proto doporučuji k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
| Vlastní přínos a originalita | A | ||
| Schopnost interpretovat dosaž. vysledky a vyvozovat z nich závěry | C | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | A | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | B | ||
| Práce s literaturou včetně citací | A |
eVSKP id 83949