VOGEL, J. Vytápění, větrání a klimatizace v energeticky úsporných budovách [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2015.
Student se vypracováním bakalářské práce začal intenzivně zabývat přibližně měsíc před termínem odevzdání. Přesto se mu zvýšeným úsilím podařilo práci dokončit a odevzdat v termínu. Při zpracování práce postupoval student samostatně a v posledních týdnech před odevzdáním postup pravidelně konzultoval s vedoucím. Vzešlé připomínky se v práci snažil zohlednit. Jistou slabou stránkou byla práce s literárními zdroji a jejich citování v textu. Vyzvednout je naopak třeba snahu studenta o názorné porovnání vhodností různých systémů vytápění, větrání a klimatizace pro použití v energeticky úsporných budovách. Bakalářskou práci doporučuji k obhajobě.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků a cílů zadání | |||
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | |||
Vlastní přínos a originalita | |||
Schopnost interpretovat dosažené vysledky a vyvozovat z nich závěry | |||
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | |||
Logické uspořádání práce a formální náležitosti | |||
Grafická, stylistická úprava a pravopis | |||
Práce s literaturou včetně citací | |||
Samostatnost studenta při zpracování tématu |
Cílem předložené bakalářské práce bylo provést rešerši vhodných způsobů vytápění, větrání a klimatizace pro energeticky úsporné budovy. Dále bylo úkolem provést jejich hodnocení z hlediska použitelnosti pro jednotlivé typy budov a také aplikovatelnosti při energetických rekonstrukcích existujících budov. Vlastní práce obsahuje 48 stran a je členěna do 6 hlavních kapitol. První dvě kapitoly obsahují krátký úvod k tepelným ztrátám a energeticky úsporným budovám. Třetí kapitola se zabývá zdroji tepla, způsobem přenosu tepla do interiéru a v poslední podkapitole také akumulační nádrží. Na čtvrtou kapitolu popisující způsoby větrání navazuje kapitola pátá obsahující způsoby chlazení. V šesté kapitole autor vyhodnotil výhodnost použití různých zdrojů tepla, otopných ploch, větrání a klimatizace. Grafické zpracování práce je na dobré úrovni, ale obsahuje řadu překlepů a při psaní by bylo vhodnější použití trpného rodu. Členění práce působí nekonzistentně. Kapitola 4 obsahuje špatně očíslované podkapitoly. Autor uvádí místo ustáleného názvu „měrná tepelná kapacita“ termín „měrné teplo“ (str. 20) případně „měrná tepelná energie“ (str. 31). V práci jsou použity desetinné tečky místo desetinných čárek. Na str. 23 bych preferoval symbolem zapsanou předponu jednotky „m“ místo jejího slovního zápisu „mikro m“, na této straně je také místo znaménka krát použita hvězdička. V kapitole 6 je provedeno hodnocení vhodnosti zdrojů tepla, topných ploch, větrání a klimatizace dle různých kritérií, u kterých ale bohužel nejsou uvedeny jednotlivé váhy těchto kritérií. Případný čtenář pak není schopen dojít ke stejným závěrům. Autor použil velký počet referencí (56), ale v práci zcela chybí odkazy na reference 33, 35, 43 a 44. Dále citace v práci plně neodpovídají normě ISO 690. Zadání práce bylo splněno a doporučuji ji k obhajobě.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků a cílů zadání | |||
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | |||
Vlastní přínos a originalita | |||
Schopnost interpretovat dosaž. vysledky a vyvozovat z nich závěry | |||
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | |||
Logické uspořádání práce a formální náležitosti | |||
Grafická, stylistická úprava a pravopis | |||
Práce s literaturou včetně citací |
eVSKP id 83507