RYŠÁNEK, M. Posouzení životnosti svařované žebrované hřídele generátoru [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2015.

Posudek vedoucího

Majer, Zdeněk

Předložená diplomová práce se zabývá posouzením životnosti svařované hřídele žebrované hřídele generátoru. Řešené téma je úzce navázané na firmu SEM Drásov Siemens Electric Machines s.r.o. V práci je velmi dobře popsáno několik možných přístupů při hodnocení svarových spojů, nicméně diplomant čerpal pouze z jednoho zdroje. Pro lepší představu řešené problematiky by bylo vhodnější provést rozsáhlejší rešeršní činnost. Hlavní část práce je tvořena vlastním modelováním hřídele a analýzou výsledků s vyslovením závěrů a doporučení. Diplomant pracoval samostatně a pravidelně docházel na konzultace, i když je nutno říci, že hlavní část práce byla udělána až v posledních měsících. V práci se sice vyskytuje několik gramatických chyb či překlepů, přesto hodnotím práci z hlediska formální stránky dobře. Po technické a odborné stránce je práce na dobré úrovni, výsledky by mohly být v závěru více a lépe okomentovány. Závěrem konstatuji, že předloženou práci doporučuji k obhajobě.

Posudek oponenta

Pokorný, Pavel

V předložené diplomové práci se student věnuje posouzení únavové životnosti svařované žebrované hřídele generátoru. Cílem práce bylo nastudování metodologie pro posuzování únavové životnosti svarových spojů, tvorba parametrického modelu v konečnoprvkovém programu a vyhodnocení získaných výsledků. Z pěti doporučených zdrojů ze zadání práce, student užil ve své práci pouze jeden. Celkový počet užitých a citovaných zdrojů v této práci je 8, což je značně malé množství zdrojů pro tento typ vysokoškolské práce. Rešeršní část pro přiblížení problematiky posuzování únavy svarových spojů je víceméně převzata pouze z jednoho zdroje [4] „HOBBACHER, A. Recommendations for Fatigue ...“. V práci se vyskytuje řada tvrzení, která se neopírají o literární zdroje či vlastní výpočet. Pro příklad lze uvést tvrzení „rotací vzniklé napětí od odstředivých sil jednotlivých žeber jsou ve srovnání s napětím od točivého momentu řádově nižší“. V práci se nikde neuvádí provozní otáčky posuzované hřídele, avšak lze se domnívat, že generátor bude vyrábět elektrické napětí s kmitočtem 50 Hz, což odpovídá 3000 otáčkám za minutu. Pokud je tento předpoklad provozních otáček správný, tak nelze odstředivé síly zanedbat. V předložené práci se tedy uvažuje pouze zatížení od torzního kmitání, které vzniká při startu elektrického stroje (motor/generátor). V důsledku torzního kmitání se uvádí 50 ohybových cyklů žebra pro jedno spuštění stroje. Při stanovování zatěžující síly Ft se vychází z maximálního točivého momentu, avšak z obrázku 8.2 a rovnice 13 vyplývá, že zatěžující síla Ft vykazuje průběh souměrného střídavého cyklu (R=-1). To by znamenalo, že tato síla se po útlumu ustálí na nulové hodnotě. Takový průběh, ale odpovídá spuštění stroje, který nepřenáší žádný točivý moment (motor běží naprázdno). Dle mého názoru by měla hřídel být dimenzována na maximální provozní zatížení. Jinými slovy po počátečním zákmitu by se uvažující zatěžující síla Ft měla ustálit na hodnotě odpovídající přenosu maximálního točivého momentu. Pokud zanedbání setrvačných sil či uvažovaná zatěžující síla neodpovídá realitě, potom výsledky této práce nemají vypovídající hodnotu o skutečném zatížení a životnosti stroje. Na závěr je nutné konstatovat, že kromě věcných nedostatků (např. chybějící rešerše) se v práci objevují i další formální nedostatky (např. u některých obrázků by mohl být detailnější popis, mohlo by někde být znázorněno co je to pata a kořen svaru aniž by čtenář musel pátrat v jiné literatuře, v předložené práci se také vyskytuje velké množství symbolů, jejichž význam není uveden v textu ani v závěrečném seznamu značek a symbolů).

eVSKP id 83400