VLASÁKOVÁ, T. Produkce polyhydroxyalkanoátů z vybraných odpadních substrátů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2015.

Posudek vedoucího

Obruča, Stanislav

Studentka Terézia Dingová se ve své práci věnovala biotechnologické produkci polyhydroxyalkanoátů (PHA). K práci přistupovala aktivně a samostatně, prokázala nadprůměrnou schopnost porozumění tématu. K experimentální části práce přistupovala aktivně a samostatně. V rámci relativně krátké doby si osvojila řadu analytických metod i laboratorních postupů včetně kultivace v laboratorním bioreaktoru. V teoretické práci se studentka držela zadání a kvalitně rozpracovala metabolismus produkce PHA a možnosti jejich produkce pomocí vybraných bakterií a odpadních substrátů. Prokázala schopnost práce s odbornou literaturou, kterou správně a úplně cituje. Výsledková část je na bakalářskou práci nadprůměrně rozsáhlá, přehledně zpracovaná a dobře diskutovaná. Některé tabulky by pravděpodobně mohli být zpracována přehledněji, nicméně tato skutečnost nijak nesnižuje hodnotu práce. Podstatné výsledky práce byla studentka schopna samostatně shrnout do přehledných závěrů. Výsledky práce budou presentovány odborné veřejnosti formou konferečních příspěvků, plánovaná je i jejich publikace v odborném tisku. Proto doporučuji práci k obhajobě a hodnotím známkou A.

Posudek oponenta

Obručová,, Hana

Bakalářská práce studentky Terézie Dingové se zabývá aktuální problematikou produkce polyhydroxyalkanoátů z vybraných odpadních surovin dvěma bakteriálními kmeny. V teoretické části práce studentka uceleně, logicky a bez formálních chyb podává souhrn charakteristiky PHA, možnostech bakteriální produkce PHA a jeho následného využití. Velmi oceňuji, že v této části práce studentka čerpala převážně ze zahraniční odborné literatury, kterou i správně cituje. Drobným nedostatkem této části jsou anglické popisky obrázků, které by správně měly být upraveny do jazyka, kterým je práce sepsána. V rámci experimentální části práce se studentka zaměřila na studium vlivu typu a koncentrace prekurzoru na produkci PHA a taktéž na studium produkce PHA z hydrolyzovaného kukuřičného odpadu. V této části studentka provedla řadu náročných experimentů týkajících se kultivace jak v menších objemech, tak také v bioreaktoru, kdy kultivace doplnila vhodnými metodami analýz biomasy, PHA, sacharidů apod. Data jsou zpracována přehledně, logicky a doplněna textem s výbornou diskuzí získaných výsledků. V této části se objevují překlepy, které však nesnižují úroveň předložené práce. Jedná se například o překlep A při 360 nm místo 630 nm (grafy příloha A, v textu samotné práce je tento údaj uveden správně); dále pak na str. 24 je uvedena špatná jednotka koncentrace (mol•l–3); na str. 23 potom autorka uvádí, že do tekutého média byl přidán 2% agar. Taktéž v některých tabulkách (str. 37, 43) chybí údaj o % podílu 3HV. Zde předpokládám, že nebyl zjištěn a doporučila bych pro lepší orientaci tento sloupec uvést i v tomto případě. I přes tyto drobné výtky je experimentální část práce zpracována velmi kvalitně a s jasnými závěry. Předložená bakalářská práce představuje výborný základ pro její rozšíření. Jsou zde patrné i náměty na další možné práce, jako je např. studium vzniku a eliminace vedlejšího extracelulárního metabolitu kyseliny octové, která vznikala ve vysokých koncentracích téměř srovnatelných s hlavním produktem aj. Závěrem lze konstatovat, že všechny vytyčené cíle práce byly splněny, předložená bakalářská práce je sepsána na vysoké úrovni a proto tuto práci jednoznačně doporučuji k obhajobě a hodnotím známkou A.

eVSKP id 77326