ŠEBESTA, P. Ovlivnění zbytkových pevností slévárenských jader s biogenním pojivem [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2015.
Student prokázal hluboké teoretické znalosti tématu DP. Provedl rozsáhlé zkoumání vlivu různých přísad na technologické vlastnosti jádrových směsí s biogenním pojivem a získal výsledky využitelné v praxi a také výsledky které by měly být dále rozpracovány po teoretické a laboratorní stránce. Prokázal, že je schopen samostatné práce a že dle dílčích výsledků dokáže navrhovat další směr, kterým by se testování mělo ubírat. Proto doporučuji práci k obhajobě.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
Vlastní přínos a originalita | A | ||
Schopnost interpretovat dosažené vysledky a vyvozovat z nich závěry | A | ||
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
Logické uspořádání práce a formální náležitosti | A | ||
Grafická, stylistická úprava a pravopis | A | ||
Práce s literaturou včetně citací | A | ||
Samostatnost studenta při zpracování tématu | A |
Práce obsahuje přes 70 stran textu s 82 obrazy a 11 tabulkami. Diplomant řešil konkrétní zadání v oblasti biogenních pojiv, které je součástí rozsáhlejšího výzkumu. Svůj úkol zvládl a zpracoval velmi dobře a výsledky práce budou jistě sloužit k dalšímu výzkumu a provozním zkouškám. Téma je velmi aktuální, protože slibuje nalezení přijatelného kompromisu mezi ekologickými požadavky, kvalitou a náklady. Velmi pozitivní je i předpokládaný akceptovatelný dopad zbytků jádrových směsí z této technologie na bentonitové formovací směsi. Zatím jedinou nevýhodou je nutnost vytvrzování jader pomocí tepla. To není v řadě sléváren možné bez investic do jádrařských strojů. V případě splnění ostatních požadavků, je to ale stále výborné řešení. Poněkud méně obsažný je teoretický úvod práce. Po všeobecně pojaté kapitole 2.1 Formovací látky následuje kapitola 2.2 Metody vytvrzování, která se už zajímá pouze o biogenní pojiva, aniž by to bylo někde komentováno. Určitým nedostatkem této kapitoly je také to, že nezahrnuje metodu sušení pomocí profukování teplým a suchým vzduchem. Ačkoliv v dalším textu je tento proces popsán a dokonce ve vlastní práci je použito profukování stlačeným vzduchem. Zde se nabízela možnost mnohem rozsáhlejšího teoretického rozboru. Na přínos a uplatnění získaných výsledků to ale nemá negativní vliv.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
Vlastní přínos a originalita | A | ||
Schopnost interpretovat dosaž. vysledky a vyvozovat z nich závěry | A | ||
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
Logické uspořádání práce a formální náležitosti | C | ||
Grafická, stylistická úprava a pravopis | B | ||
Práce s literaturou včetně citací | B |
eVSKP id 83228