KŘÍŽENECKÁ, T. Analýza spánkových EEG [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2015.
Práce je věnována analýze spánkových záznamů EEG ve frekvenční a časově-frekvenční oblasti za účelem následného porovnání těchto dvou přístupů a výběru parametrů EEG vhodných pro případnou automatickou klasifikaci spánkových fází. Na základě statistického zpracování parametrů vypočtených z dat od různých pacientů se studentce podařilo zformulovat některá doporučení pro použití parametrů vypočtených z výkonového spektra EEG pro klasifikací různých počtů vybraných spánkových fází. Po formální stránce je práce na dobré úrovni. Dosažené výsledky jsou autorkou podrobně okomentovány a diskutovány. V průběhu řešení zadání se autorka ukázala jako snažlivá a cílevědomá. Přestože se v průběhu praktické realizace ze začátku často potýkala s problémy způsobenými nedostatkem znalosti a návyků při práci s prostředím Matlab, podařilo se jí úspěšně splnit zadání v jeho plné šíři. Prácí proto doporučuji k obhajobě. Hodnocení: A/90 b.
Študentka Tereza Kříženecká vypracovala bakalársku prácu na tému Analýza spánkových EEG. V prvej časti práce uvádza základný popis spánku, signálu EEG a artefaktov, ktoré sa v ňom môžu vyskytnúť (kap. 1 a 2). Tieto teoretické poznatky sú vhodne vztiahnuté k spánkovému EEG. K tejto časti mám pripomienku k tvrdeniu študentky, že pohyby očí sa vyskytujú hlavne vo fázy NREM1. Fáza REM (Rapid Eye Movement) je totiž, ako názov napovedá, typická rýchlymi pohybmi očí subjektu. Tretia kapitola je venovaná popisu polysomnografického (PSG) vyšetrenia. Táto časť je podľa môjho názoru nevhodne nazvaná (Spánkové EEG - Polysomnografie). PSG totiž nie je tvorené výhradné EEG signálom. Taktiež rozdiel medzi štandardom R&K a AASM je uvedený mätúco. Štvrtá kapitola pojednáva o automatickej detekcii fázy spánku. Z odborného hľadiská sa tu študentka dopúšťa viacerých nepresnosti ako je: pojem autospektrum, uniformná segmentácia nemusí zaručovať stacionaritu EEG signálu a ďalšie drobné nezrovnalosti. V tejto časti by bolo na mieste uviesť aj teoretický popis štatistických metód, ktoré študentka používa neskôr. Praktickú časť bakalárskej práce tvorí 5. a 6. kapitola. Kde študentka uvádza popis použitých signálov a popis zvolených analytických metód vo frekvenčnej a časovo-frekvenčnej oblasti, ktoré viac či menej prehľadne dopĺňa ilustračnými obrázkami. V závere práce študentka u získaných výsledkov štatisticky hodnotí ich významnosť pri skórovaní spánkových štádií. Z praktickej časti práce je vidieť, že sa študentka danej problematike poctivo venovala a zadanie práce tak splnila. Aj keď je celá predložená práca zaťažená odbornými nepresnosťami a formálnymi nedostatkami, je vhodne členená a musím oceniť snahu a mieru práce odvedenej študentkou. Bakalársku prácu študentky Terezy Kříženeckej hodnotím kladne (aj keď ešte je čo zlepšovať) B/80 bodov.
eVSKP id 84362