MEZERA, J. Přesnost měření teploty těla infračervenými technologiemi [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2015.
Student Jiří Mezera se zabýval problematikou měření teploty lidského těla bezkontaktními infračervenými teploměry. Zadání práce bylo iniciováno na klinickém pracovišti Fakultní nemocnice Brno v Bohunicích. Text práce dostatečně podrobně popisuje oblast teploty lidského těla a nutnosti jejího přesného měření a dále principy měření založenými na infračervené technologii. Student dobře identifikoval limitace těchto technologií a navrhl způsob ověřování infračervených teploměrů používaných v klinické praxi. Během práce intenzivně pracoval na několika pracovištích (Ústav biomedicínského inženýrství FEKT VUT v Brně, Gastroenterologická klinika FN Brno, Biofyzikální ústav LF MU a Český metrologický institut Brno. Pravidelně konzultoval u vedoucího práce. Na projektu oceňuji zejména schopnost studenta spolupráce s odborníky na jednotlivé oblasti problematiky od lékařství až po metrologii. Výsledky práce považuji za hodnotné pro další analýzu efektivity využívání infračervených teploměrů v klinické praxi.
Pan Jiří Mezera měl za úkol se ve své bakalářské práci zabývat přesnost měření teploty těla infračervenými technologiemi. K tomu samozřejmě patřila problematika měření teploty lidského těla, měření teploty pacientů v klinickém provozu Fakultní nemocnice Brno v Bohunicích na vybraném oddělení, sestavení laboratorního měřicího pracoviště a experimentální měření s vybranými teploměry. V neposlední řadě pak srovnání přesnosti měření pomocí bezkontaktních teploměru na skupině pacientů a zhodnocení výsledků. Problémy související s měřením tělesné teploty nastaly tím, že Evropská unie zakázala používání rtuťových teploměrů, které bez problémů splňovaly požadavky kladené na měření tělesné teploty pacientů v nemocnicích. V úvodu předložené bakalářské práce jsou rozebrány problémy související s měřením teploty a také problémy související s měřením tělesné teploty. To bylo velice důležité z hlediska stanovení požadavků na vlastní měření. Lékařské teploměry totiž patří mezi stanovená měřidla a platí pro ně tedy zvláštní předpisy. Pro skleněné teploměry však platí výjimka. Sled a uspořádání jednotlivých kapitol odpovídá zadání. Problematika měření teploty (kontaktního i bezkontaktního), zpracování výsledků měření a také problematika rozboru chyb je rozebrána v rozsahu potřebném pro řešení zadaného úkolu. Z hlediska technického zabezpečení měření vznikl problém související s vybavením školy. Z důvodu nedostatečného vybavení pro měření v laboratoři Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně bylo po domluvě s vedoucím bakalářské práce měření provedeno v laboratoři oddělení teploty a vlhkosti ČMI (Českého metrologického institutu) v Brně, který má odpovídající vybavení. Tím bylo zaručeno, že výsledky měření budou hodnověrné. Měření bylo provedeno metodou přímého porovnávání. Po formální stránce nemám k předložené bakalářské práci výhrad. Text je zpracován solidně (s minimem překlepů) a i obrázky jsou na dobré úrovni. Seznam použité literatury je skutečně obsáhlý a svědčí o zájmu studenta o problémy související s měřením teploty pacientů. Rozbor naměřených výsledků je proveden opravdu pečlivě a na jeho základě si lze udělat dobrý obrázek o vlastnostech kontrolovaných teploměrů. Navíc je nutno ocenit, že navržené postupy kontroly infra- teploměrů lze využít i v praktickém provozu nemocnice. Bakalářská práce pana Jiřího Mezery splňuje zadání. Proto ji doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnotit stupněm A (91 bodů).
eVSKP id 84368