LIPNICKÁ, S. Účinky trypsinu na membrány buněk HEK293 [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2015.
Studentka v práci začíná rešerší na téma buněčných kultur. Ačkoli je rešerše stručná, vystihuje problematiku, kterou se zabývá v praktické části, je přehledná a kapitoly mají logickou návaznost, je v ní citováno velké množství relevantní literatury. V této části ale postrádám kapitolu týkající se mikroskopie a mikroskopických snímků, které v praktické části taktéž využívá a právě prezentace a popis snímků v další části studentce činí problém. Prakticky byla provedena řada experimetů a navazujících analýz, ze kterých vychází prezentované tabulky se statistikami a grafické výstupy - statistiky a ukázky mikroskopických snímků. Provedené experimenty a jejich hodnocení jsou jádrem práce. K této části mám několik připomínek. Přestože byly laboratorní experimenty prováděny průběžně, byl očekáván větší rozsah měření a provedení rozsáhlejších a podrobnějších analýz. Mikroskopické snímky nejsou vždy prezentovány korektně nebo chybí detailnější popis. Liší se barvou, kontrastem a chybějící komentáře neumožňují orientaci ve snímcích. Navíc jsou vytištěny v nízké kvalitě. Celkově vzato, zadání práce bylo splněno. Studentka byla aktivní a využívala konzultací, ve většině případů prokázala schopnost samostatné práce. Po formální i jazykové stránce je ostatně práce na dobré úrovni.
Studentka Soňa Lipnická vypracovala diplomovou práci na téma na téma manipulace s buněčnou kulturou HEK293 a vlivu trypsinu na tuto kulturu. Součástí práce mělo být navržení metodiky studia vlivu trypsinu a otestování na transfekované i čisté linii buněk s cílem nalézt vhodné parametry aplikace trypsinu. Z formálního hlediska je první část práce (kapitola 2.) dobře strukturovaná s podrobným a relevantním teoretickým rozborem enzymů, jejich charakterizace, včetně zařazení trypsinu. Dále je popsána problematika buněčných kultur a jejich manipulace, zejména pak kultivace. V kapitole 2.2.5 je nevhodně definována viabilita buněk podstatná pro hodnocení prováděných experimentů. Ta popisuje schopnost buněk množit se a vykazovat metabolickou aktivitu a relativní počet živých buněk v kultuře v daném okamžiku je pouze jedním z parametrů pro určení viability. Za teoretickou částí překvapivě následuje kapitola 3. Výsledky a diskuze. Teprve v poslední odstavci kapitoly 3. se lze dočíst, že navržená metodika studia vlivu trypsinu na membrány buněčných linií HEK293 je uvedena v příloze, ačkoliv jde o hlavní cíl práce. Tato metodika je uvedena formou popisu protokolu experimentu bez uvedení zdůvodnění jednotlivých kroků protokolu. Na druhou stranu zde zbytečně vystupují informace (například o přítomnosti proteinů v membráně buňky) zjevně patřící do kapitoly 2. V tabulkách 3 a 4 jsou uvedeny časy, za které se buňky začnou oddělovat od podloží. Bohužel není popsáno, jak byl tento jev zjišťován a co bylo považováno za začátek oddělování. Obrázek 7 je nazván „Závislost koncentrace trypsinu na průměrném čase, kdy se adherované buňky odpoutají od podloží“, ačkoliv jde o závislost zcela opačnou: čas oddělování buněk je závislý na koncentraci. Z výsledků není patrné, kolik a jakých bylo provedeno experimentů. V textu je uvedeno „celkem 60 měření a pozorování“, nicméně tomu neodpovídá počet hodnot v tabulkách 5, 6 a dalších. To ovšem nemusí být chybné, neboť některé experimenty byly prováděny souběžně a z prostého počtu hodnot v tabulkách nelze na počet experimentů soudit. Právě proto by měl být tento počet jednoznačně popsán. Přes uvedené nedostatky jsou v práci hodnotné akceptovatelné výsledky. Zadání práce bylo splněno.
eVSKP id 80175