MAZÁLEK, T. Měření elektrických veličina na pohonech jističů nn [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2015.
Autor předložené BP Tomáš Mazálek se seznámil s měřením elektrických veličin na motorovém pohonu jističů, shromáždil přehled motorových pohonů bez specifikace parametrů od několika výrobců, zhruba popsal funkci a konstrukci mechanismu konkrétního pohonu a jističe. Pro analýzu mechanizmu pohonu a dohledávání informací částečně využil doporučenou metodiku a její software podporu, nicméně výsledky analýzy v podobě obr. 14 – 17, ani výsledky vyhledávání relevantních informací s vedoucím nekonzultoval. K bodu 3 podle zadání a na omluvu je nutno říci, že byť jen hrubý analytický výpočet mechanizmu pohonu předpokládal, že autor nastuduje základy mechanického výpočtu z náplně magisterského stupně studia. Dostudování vybraného tématu nad rámec bakalářského stupně se ve více případech BP daří s úspěchem, v tomto případě nikoliv, takový analytický výpočet mechanizmu byl objektivně nad časovými možnostmi a vynaloženým úsilím autora. To je ale v rozporu se skutečností, že autor měl na zpracování BP k dispozici poměrně dlouhou dobu danou rozvolněním studia. Čtvrtý bod zadání, uskutečnit a vyhodnotit základní měření na pohonu autor BP částečně splnil, avšak s více pravděpodobnými výhradami oponenta. Jako vedoucí BP konstatuji, že komunikace s autorem předložené BP byla sporadická, domluvené termíny se posouvaly nebo rušily. BP jsem viděl až ve tištěné formě. Také komunikace mezi autorem a konzultantem ve firmě pravděpodobně vázla, přestože T. Mazálek je na zkušebně zaměstnavatele delší dobu částečně zaměstnán. Soudím, že autor částečně splnil první dva body zadání. Třetí bod zadání byl objektivně nad obvyklou náročností zadání bakalářských prací. Čtvrtý bod zadání byl částečně splněn s výhradami. Celkové splnění bodů zadání BP jako vedoucí hodnotím jako neuspokojivé.
Student předložil k obhajobě práci na téma Měření elektrických veličin na pohonech jističů nn. Práce je rozdělena do 4 kapitol. Kapitola první se věnuje principu funkce a konstrukčnímu řešení motorových pohonů. Informace obsažené v této kapitole jsou většinou v podstatě pravdivé, avšak místy nesrozumitelně vysvětlené. K této části mám zejména následující připomínky. Na str. 11 autor nerozlišuje mezi jmenovitými proudy přístrojů a vypínacími schopnostmi, když uvádí, jak je z kontextu zřejmé, jmenovité proudy vzduchových jističů až v řádech stovek kA! Poslední věta prvního odstavce na str. 11 je nesrozumitelná. V posledním odst. na str. 11 autor mluví o jednom problému bočních pohonů, následně však uvádí řešení obou! problémů. V této kapitole i v dalších nesedí číslování obrázků a tabulek s odkazy v textu. V kapitole 1.2, kde jsou uvedeny přehledy dostupných motorových pohonů, jsou v podstatě uvedeny pouze obrázky. Uvítal bych zejména základní technické informace, jako typové velikosti jističů, pro které jsou určeny, či zda se jedná o přímé motorové pohony, či střadačové, aby šlo pohony alespoň rámcově porovnat. Kapitola druhá se věnuje teoretickému rozboru mechanismu. Jak plyne ze zadání práce, měl být uveden alespoň stručný analytický výpočet mechanismu. I když se jedná o relativně složitou problematiku, uvítal bych alespoň uvedení vstupních parametrů, které jsou nutné pro návrh mechanismu. V této kapitole autor uvádí dva modely motorového pohonu a dva modely jističů. Není mi zcela zřejmé, proč autor u pohonů mluví o dynamickém modelu a u jističů o statickém, když z obrázků plyne, že u všech se jedná o pohyb. Na obr. 16 autor uvádí u jističe směr energie od páky, přes táhlo, vahadlo a západku k vybavovacímu vahadlu ve stavu ON. Pokud je jistič v určitém statickém stavu, nemůže být v pohybu a nedochází k přenosu energie. Pokud je však tímto obrázkem myšlen přenos energie od spouště, jak by vyplývalo z druhého odstavce na str. 22, je přenos energie přesně v opačném směru, navíc uvolnění působí nezávisle na páce! Takto by snad mohlo být popsáno uvedení jističe do stavu reset, nikoliv však stav ON, či přechod z OFF do ON. Kapitola třetí a čtvrtá by měla tvořit hlavní část práce. Kapitola třetí se věnuje metodice měření elektrických veličin na motorovém pohonu. K této části mám několik zásadních připomínek. Obr. 23 uvádí měření účinnosti elektroniky, které však nebylo provedeno. Výpočet výkonu a energie podle vztahů 17 a 18 nelze uplatnit pro obecně proměnný průběh proudu a napětí, jak je prakticky provedeno v následující kapitole! Další zásadní připomínka se týká stanovení nejistoty typu A. Autor nejdříve na str. 32 uvádí, že pro výpočet nebyly naměřeny žádné hodnoty, poté však na následující straně uvádí výpočet, ze kterého není vůbec zřejmé, jakého měření se týká a jak bylo postupováno. Navíc lze vyvodit, že tento typ nejistoty počítá jako výběrovou směrodatnou odchylku výběrového průměru jediného měření časově proměnného signálu, což svědčí o naprostém nepochopení tohoto typu nejistoty. Autor tak vlastně dochází k velmi divným závěrům - jakákoliv hodnota proudu a napětí mimo střední hodnotu je u motorového pohonu chybou! Navíc je v rovnici 32 použit stejný údaj jako v rovnici 30, navíc se špatnou jednotkou. Kapitola čtvrtá popisuje dvě provedená měření, jedno pro stejnosměrné napětí 110 V, druhé pro střídavé napětí 110 V. K vyhodnocení mám následující připomínky. Nesprávná aplikace vztahů 17 a 18, i když výsledky vypadají obdobně díky v podstatě konstantnímu napětí. Dále jsou porovnávány odchylky určení charakteristických veličin pomocí osciloskopu a výpočtu pomocí aplikace Excel, kam byla exportována data z osciloskopu. Jak je zřejmé, osciloskop zobrazuje výsledky na čtyři platná čísla. Autor však počítá v Excelu s daty ze stejného osciloskopu a uvádí výsledky na šest platných míst, což je nepřípustné - zvláště, když vyhodnocené odchylky jsou dány poté pouze těmito "dodatečnými" platnými místy - viz např. proud Imax v tab. 5. Po formální stránce by bylo vhodné zvolit odpovídající styl kladený na technickou práci - např. termín "stoleček" pro elektroniku nahradit deskou..., dále používat neutrální třetí osoby a práci psát srozumitelněji. Jako celek práce dle názoru oponenta nesplňuje požadavky kladené na bakalářskou práci, zejména co se věcných chyb při vyhodnocení měření týče, a doporučuje ji k dopracování.
eVSKP id 86946