HARATEK, J. Elektromagnetický upínací systém [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2015.
Student vypracoval bakalářskou práci na vlastní téma se zaměřením na elektromagnetické upínací systémy. Student pracoval samostatně, bohužel ne vždy využil znalostí získaných při studiu a často znovu objevoval známé skutečnosti. Kvalitu bakalářské práce kazí chyby formálního charakteru, které jsou důsledkem jejího kvapného psaní. Práci doporučuji k obhajobě.
Předložená bakalářská práce má rozsah 97 stran a je rozdělena do šesti kapitol včetně úvodu a závěru. Neformálně lze práci rozdělit do dvou částí – teoretické a praktické. V teoretické části jsou popsány vlastnosti různých magnetických materiálů a různé magnetické upínací systémy. Praktická část se věnuje výpočtům, simulacím a měřením na jednom segmentu upínacího systému s permanentními magnety. Na začátku a konci téměř každé stránky je ponecháno mnoho nevyužitého místa. V textu se vyskytují překlepy a chybějící mezery. Překlepy a chybějící symboly se vyskytují i ve vzorcích – viz např. (5.25). Část textuje zarovnána do bloku a část k levému okraji. Seznam symbolů a zkratek není řazen abecedně. Některé obrázky jsou rozděleny na dvě strany (viz např. str. 80 a 81). Na několika místech se text odkazuje na neexistující rovnice – viz např. str. 51. Některé teoretické úvahy, které autor uvádí, zřejmě nejsou správné – viz např. Obr 5-6. Při vlastním návrhu se předpokládá známá velikost permanentních magnetů a dopočítává se síla, logičtější by však byl opačný postup – podle požadované síly vypočítat velikost magnetů. Volba velikostí jednotlivých částí magnetického obvodu není vhodná – krajními částmi prochází pouze polovina celkového toku, přesto mají stejnou šířku jako střední část, kterou prochází cely tok. Při analytických výpočtech se uvažuje lineární materiál s µr = 8000. V sycení magnetického obvodu jsou však velké rozdíly a některé části mají dost vysoké sycení. Uvažovaní takto vysoké konstantní hodnoty relativní permeability tedy zřejmě neodpovídá realitě. Celý postup návrhu působí zmateně – autor mezi sebou zaměňuje energii a sílu, magnetický tok a magnetickou indukci a analytický a numerický výpočet. Při návrhu cívky, která je součástí upínacího systému, je bez jakéhokoliv vysvětlení zvoleno 50 závitů a průměr vodiče 0,5 mm. Na str. 79 se uvádí, že při výpočtu velikosti proudu procházejícího cívkou se uvažoval činitel plnění železa a mědi o velikosti 1,087. Vypočtená velikost napětí pro napájení cívky je 12,15 V (viz str. 80) při praktickém měření však bylo použito napětí o velikosti 35 V (viz str. 84). Tento rozdíl není nikde v práci vysvětlen. I přes uvedené nedostatky práce splňuje všechny body zadání. Práci doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 82572