BANNERT, T. Studium vlastností alternativních elektroizolačních materiálů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2015.
Obsahová část bakalářské práce koresponduje se zadáním. Pan Bannert se do zpracování bakalářské práce pustil odvážně a s velkým nadšením již před začátkem letního semestru. Na základě informací z předchozích závěrečných prací jsme společně vybrali větší množství alternativních elektroizolačních kapalin na bázi organických esterů nebo přímo jednotlivých složek v podobě vyšších mastných kyselin. Jeho počáteční aktivní přístup, kdy mě musel často i uhánět (zejména kvůli specifikaci experimentálních podmínek měření a při obstarávání zkušebních vzorků), se v polovině semestru téměř vytratil. Ke zpracování práce byla studentovi poskytnuta plně automatizovaná pracoviště na měření teplotních závislostí dynamické viskozity a složek komplexní permitivity. Někdy mi ale přišlo, že student metodický postup měření bral jako rutinní práci a měřil bez ohledu na správnost výstupních dat z přístrojové techniky. Z uvedeného důvodu musela být část experimentu i opakována s jiným přístrojovým nastavením. S blížícím se termínem odevzdání práce se intenzita pracovní činnosti opětovně silně zvyšovala. Z uvedeného důvodu nezbylo příliš času ne lepší matematickou či fyzikální interpretaci získaných výsledků, lepší formální zpracování, zejména v oblasti experimentální části, kterou z velké části tvoří jen podkapitoly s grafickými závislostmi. Z osobního pohledu mi to přijde, jakoby se student se řídil známým rčením „Jeden obrázek vydá za tisíc slov“. Literatura, použitá ke zpracování práce, pochází z velké části z předchozích zpracovaných diplomových prací. Rozsah je adekvátní k druhu práce, přesto by se mohl student příště vyvarovat použití některých nerecenzovaných druhů z Internetu a sáhnout po odborných knihách a publikacích. Výše zmíněné nedostatky se podepsaly na výsledné kvalitě díla, které mohlo být zpracováno, při kvalitách studenta, mnohem lépe a do větších detailů. I přes uvedené výhrady doporučuji práci k obhajobě.
Začátek teoretické části bakalářské práce se pan Tomáš Bannert věnuje charakterizaci rostlinných olejů a jejich složek, které dále v praktické části podrobil analýze. Uvádí příklady běžně dostupných rostlinných olejů, u kterých popisuje jejich výrobu, použití a vlastnosti jako je např. barva a bod tuhnutí. Charakterizaci s výpisem základních vlastností provádí i u olejů minerálních. Minerální oleje rozděluje na parafinické, naftenické a aromatické, avšak příklady běžně dostupných minerálních olejů už zde chybí. V následné kapitole „1.6 Současný stav v diagnostice a použití rostliných olejů“, autor čerpá ze zahraničních vědeckých článků, zde bych chtěl upozornit na nutnost překladu přejatých obrázků 6 a 7 do českého jazyka, které pan Bannert ponechal v anglickém jazyce. Druhou obsáhlou kapitolou teoretické části jsou metody měření hustoty, viskozity a permitivity kapalin, zde student popisuje principy a postupy měření zejména těch metod, které použil ve své praktické části. V praktické části student proměřil u všech vybraných vzorků teplotní závislosti hustoty a viskozity, dále pak hodnoty komplexní permitivity a ztrátového činitele. V této části bakalářské práce jsem nenašel ani jeden příklad výpočtu, jak student došel k danému výsledku, zejména u výpočtu součinitele objemové roztažnosti , v kapitole 3.1 Měření hustoty a v kapitole 3.2 Měření viskozity příklad výpočtu koeficientů A, B. Vytvořené tabulky nejsou přehledné, není z nich patrné jaké veličiny a v jakých jednotkách jsou zaznamenané, student tyto informace uvádí do titulků tabulek, u některých tabulek, př. tabulka (10,12), nejsou ani v titulku. U vynesených grafů dynamické viskozity nejsou vidět jednotlivé naměřené hodnoty, student zjevně použil nevhodný typ grafu. V grafech měření jednotlivých složek komplexní permitivity a ztrátového činitele jsou legendy bez jednotek, což velice snižuje jejich přehlednost. U každé kapitoly měření, v praktické časti, mi chybí diskuze nad získanými výsledky, stručný popis jaký olej má vhodné vlastnosti a naopak. Celkový souhrn naměřených výsledků v závěru pan Bannert popisuje velice stroze, krom jedné věty kde porovnává naměřené hodnoty hustoty a upozornění na nepřesnosti při měření elektrických veličin, není o jiných měření zmínka. K uvedené práci mám další následující věcné a formální připomínky, na které jsem nucen jako oponent upozornit: • odporující si význam věty: „Je to bezbarvá a velmi světle žlutá kapalina“, • v kapitole 2.2.3, nekorespondují odkazy na obrázky s patřičnými obrázky, • nesjednocený styl odkazů na obrázky v textu, př. „Obr. 15“ nebo „obrázek 7“, • na některé obrázky se autor v textu vůbec neodkazuje, • pro symbol součinu se výhradně používá tečka nikoli hvězdička, • kurzívou se označují proměnné, jako je např. hustota „“, oproti jednotkám „g/cm3“ • nižší úroveň některých převzatých obrázků (str. 10), • v mnoha případech chybí mezera mezi hodnotou a jednotkou, • neucelené označení teploty, ve vztahu „t", v grafech Théta„ “, (mimo jiné,malým písmenem "t" se v liteatuře značí čas), • u grafů v popisech os špatné indexování. Přes všechny vyčtené nedostatky student realizoval velký počet měření všech zadaných vzorků a splnil zadání bakalářské práce. Předloženou bakalářskou práci pana Tomáše Bannerta navrhuji hodnotit známkou C, 72b.
eVSKP id 85754