SCHIMMER, J. Návrh způsobu řízení dopravy v chytrých městech [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2015.
Student byl během semestru aktivní a využíval konzultací po celý semestr, nicméně na mnohé připomínky vedoucího nereagoval (například odstranění kapitoly 1 a 2, doplnění teoretické části ke genetickým algoritmům, využití více vláknového programování pro zrychlení výpočtů atd.). Z formálního hlediska je práce zpracována na nižší úrovni, obsahuje obrázky ve špatné kvalitě (nevektorové a rozmazané), obsahuje spojky na konci řádku ve větším množství (str. 7,18, …), nevycentrované popisky v celé práci, špatné zarovnání mimo blok (str. 8,…), některé podkapitoly jsou zbytečné a obsahují pouze jednu větu, atd. Velice kladně hodnotím práci s literaturou, i když v některých případech (například v interpretaci svých výsledků) je jí až příliš.
Bakalářská práce studenta Jiřího Schimmera se zabývá návrhem způsobu řízení dopravy v chytrých městech. Student v teoretické části práce (kapitola č. 1) popisuje problematiku řízení dopravy z pohledu jednotlivých prvků, jako jsou inteligentní semafory, detekční prvky a řadič SZZ. Dále je pak v kapitole č. 2 uveden popis uvažovaných algoritmů. Součástí druhé kapitoly je také návrh programu a genetického algoritmu (popis je ovšem velmi stručný). Bohužel již v této fázi mám k práci mnoho připomínek. První kapitola práce nereflektuje zadání práce, kdy místo velmi obecného popisu mělo být spíše přistoupeno k rozebrání principu genetických algoritmů a jejich fungování (v práci například zcela chybí popis matematického aparátu, který se v genetických algoritmech používá). Za nedostatečné také považuji první dvě strany kapitoly č. 2, kde mělo být v případě simulačních nástrojů rozebráno a detailně popsáno jejich rozlišení na diskrétní simulátor, simulátor diskrétních událostí a simulátor spojitých událostí. V kapitole č. 3 student popisuje jednotlivé třídy vytvořeného simulátoru. V této kapitole jsou zřejmě vypsány veškeré vytvořené třídy, což ve výsledku působí nepřehledně. Spíše bych volil popis pouze nejdůležitější tříd. Kapitola č. 4 se zabývá vyhodnocením výsledků. Zde bych měl připomínku k ne zcela jasné interpretaci výsledků (jak popisu v textu tak i v grafech). Dále je poměrně zarážející, že i v případě popisu výsledků student používá odkazy na literaturu. V práci (zhodnocení výsledků) také zcela chybí diskuze ohledně možného použití vytvořeného simulátoru na embedded zařízeních, pro které je koncipováno zadání práce. Ohledně formální stránky práce obsahuje řadu překlepů a gramatických chyb. V práci také nejsou vysvětleny některé zkratky (např. LED, GSM, GSP, WiFi, OSPF, JGAP). Výtku mám také ke kvalitě přiložených obrázků, které nejsou vektorové, a zejména kvalita zpracování obrázku č. 8 je velmi slabá. Také musím zmínit chybějící seznam zkratek v podobě, jaká je požadována vyhláškou. Na základě výše zmíněného hodnotím práci stupněm F / 49 bodů. V případě, že student bude dobře reagovat na otázky komise a srozumitelně obhájí svoji práci, tak doporučuji hodnocení E / 55 bodů (zejména proto, že i přes všechny nedostatky je v praktické části vidět studentův přínos).
eVSKP id 73799