BLAŽEK, M. Tepelné výměníky pro vytápění [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2008.

Posudek vedoucího

Jaroš, Michal

Práce je zaměřena na oblast teplovzdušného vytápění. Mimo obecných aspektů uvádí některá typická řešení výměníků, používaných pro tento účel, a porovnává jejich aplikaci. Práce odpovídá požadavkům kladeným na bakalářskou práci, jak po stránce obsahové, tak formální.

Posudek oponenta

Hejčík, Jiří

Cílem předložené bakalářské práce bylo provést rešerši typů tepelných výměníků, používaných k vytápění, stanovit kritéria jejich výběru pro určitou aplikaci a porovnat podle nich jednotlivé typy. Dále pak navrhnout vhodný typ výměníku pro typické příklady využití. Stručnou charakteristikou problematiky úkolu v zadání bakalářské práce byla upřesněna oblast využití tepelných výměníků pro teplovzdušné vytápění. Autor zpracoval zadanou problematiku v minimálním požadovaném rozsahu a celou bakalářskou práci tak tvoří 25 stran, které jsou rozděleny do 6-ti kapitol. Po formální části a úvodu následuje kapitola věnovaná teplovzdušnému vytápění. V té autor kromě stručného rozdělení teplovzdušného vytápění zmiňuje i problematiku tepelné pohody, teplonosné látky a způsobu rozvodu tepla. Další kapitola se zabývá vlastním rozdělením tepelných výměníků a popisem základních konstrukcí. Navazující čtvrtá a pátá kapitola prezentuje praktické využití tepelných výměníků ve vytápěcích jednotkách a konvektorech. Poslední kapitolou je závěr, ve kterém jsou uvedeny vhodné aplikace pro vytápěcí jednotky a konvektory z předchozích dvou kapitol. Poslední dva listy papíru jsou věnovány seznamu použitých zdrojů. K práci mám následující výhrady: - Jedním z cílů práce bylo stanovit kritéria výběru tepelných výměníků pro určitou aplikaci. Tento bod zadání však nebyl naplněn. - Obsah bakalářské práce, uvedený na str.7, neodpovídá předložené práci (chybějí v něm některé podkapitoly). - Práce si na několika místech odporuje, např. v kapitole 2.3., str. 15 autor tvrdí: „Pára se používá tehdy, připadá-li z celkové potřeby tepla značná část (30 % a více) na průmysl, vyžadující pro výrobní účely páru (pro vytápění průmyslových objektů je rovněž výhodnější horká voda).“ a v závěru na str.23 konstatuje: „V průmyslových závodech, kde se využívá ohřátý vzduch nejen k vytápění, ale i k technologickým procesům, musí být teplonosnou látkou pára.“ - Uspořádání podkapitol ve 3. kapitole je nelogické, neboť je napřed uvedena podkapitola „3.1.2 Výměníky spirálové “, začínající větou „Na rozdíl od předchozích trubkových výměníků patří spirálové do kategorie výměníků deskových.“, které jsou však uvedeny v podkapitole 3.1.3. a mají další podkapitolu „3.1.3.1. Deskožeberné kompaktní výměníky“, což je samostatná kategorie tepelných výměníků (Lamelové výměníky). - V práci není provedeno zařazení tepelných výměníků z kap. 4 a 5 do skupin dle kap. 3.

eVSKP id 12539