LIPR, T. Měření kvantové účinnosti optoelektronických prvků a návrh laboratorního měřícího systému [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2011.
Diplomant Tomáš Lipr zpracovával téma experimentálního měření kvantové účinnosti. Cílem diplomové práce bylo zmapování metodiky měření a návrh a realizace aparatury v takové formě, aby byla plně automatizovatelná a poskytovala jakostní výsledky. V průběhu zpracování diplomové práce se autorovi podařilo stanoveného cíle dosáhnout. Velmi kladně hodnotím kritický přístup k problematice, kdy autor navrhoval několik řešení dílčích problémů a volil technicky nejvhodnější. Velmi dobře se vypořádal s pro něj novým tématem. Postupně se zabýval motorovým ovládáním monochromátoru, širokospektrým zdrojem světla, vícekanálovým sběrem dat, autonomním ovládacím systémem a softwarovou obsluhou v prostředí Matlab. Zadání lze považovat za splněné v celém rozsahu. Formální zpracování, rozsah i vybavení práce přílohami odpovídá zpracovávanému tématu. Členění diplomové práce je v souladu se zadáním. Autor čerpal z dostupné literatury, internetových zdrojů a technických poznámek výrobců. Citace jsou uváděny s drobnými výhradami korektně. Za zásadní přínos práce považuji vytvoření cenné laboratorní aparatury, zajímavý způsob řešení a analýzu vybraných polovodičových vzorků. Student se také autorsky podílí na přípravě článku do odborného časopisu, kde budou prezentovány získané výsledky. Za toto vše hodnotím diplomanta známkou výborně s celkovým počtem 98 bodů.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění zadání | A | 50/50 | |
| Aktivita během řešení a zpracování práce (práce s literaturou, využívání konzultací, atd.) | A | 20/20 | |
| Formální zpracování práce | A | 18/20 | |
| Využití literatury | A | 10/10 |
Předložená diplomová práce o celkovém počtu 60 stran se zabývá návrhem a realizací laboratorního měřicího systému pro měření kvantové účinnosti optoelektronických prvků včetně potřebného programového vybavení k počítačovému řízení pracoviště. Práce sestává z devíti kapitol včetně úvodu a závěru, seznamu použité literatury, seznamu zkratek i veličin, a příloh. Obsahem příloh jsou schémata zapojení včetně podkladů pro výrobu plošných spojů finálního výrobku a ovládací software v podobě zdrojového kódu programovacího prostředí Matlab. V úvodu práce se autor zabývá definováním problematiky měření parametrů optoelektronických prvků s požadavkem automatizace měření počítačem s předpokladem využití přístrojového vybavení Ústavu fyziky FEKT VUT Brno. Druhá kapitola práce je věnována principu funkce solárních fotovoltaických článků, které jsou z hlediska nasazení navrhovaného měřicího systému pro účely vědy a výzkumu nejžádanějším objektem k měření. Třetí kapitola doplňuje teorii o definování vnější a vnitřní kvantové účinnosti optoelektronických prvků včetně dalších souvisejících parametrů, nezbytných ke stanovení požadavků dále navrhované měřicí aparatury. Další část práce se zabývá podrobným návrhem měřicí aparatury dle určených požadavků. Návrh celkové koncepce pracoviště, mechanického uspořádání včetně blokového schématu je obsahem páté kapitoly. V šesté kapitole autor navrhuje mechanický pohon s krokovým motorem pro automatizované nastavování požadované vlnové délky optického filtru přístroje Spekol. Sedmá kapitola pokračuje popisem klíčových prvků softwaru nezbytného pro ovládání jednak navrhovaného pohonu, ale i dalších částí aparatury připojených k osobnímu počítači prostřednictvím speciální komerčně dostupné karty. Výsledkem práce je kompletní návrh pohonu, jeho mechanické a elektrické části včetně volby vhodných komponent. Neméně důležitým výsledkem je realizace celé navržené aparatury, její finalizace umístěním do vhodné přístrojové skříně a ověření správné funkce vyvinutého měřicího systému. Osmá kapitola zahrnuje praktické výsledky měření předpokládaných typů optoelektronických prvků realizovanou aparaturou. V závěru práce se autor zmiňuje o univerzálnosti vyvinuté aparatury a jejím možném využití pro další varianty optických měření. Předložená diplomová práce představuje dobře zpracované inženýrské dílo a splňuje požadavky zadání ve všech bodech. Práce je napsána v řádném sledu kapitol počínaje nutnými teoretickými poznatky, s pokračováním ve vlastním návrhu pracoviště a realizaci přístrojové části ovládání pohonného mechanizmu i softwarové části obsluhy celého měřicího systému. Autorovi lze vytknout pouze méně srozumitelný popis některých pasáží v části teoretického popisu měřených veličin u zkoumaných optoelektronických prvků ve třetí kapitole, kde by mohlo být výhodnější uvést ve vzorcích i jednotky všech použitých veličin, přestože jsou řádně uvedeny v seznamu veličin na konci práce. V kapitole 8.1 v popisu funkce softwaru pro měření vyzařovaného spektra osvětlovací výbojky přístroje by mohlo být pro lepší srozumitelnost v textu stručně uvedeno principiální provedení měřeného optického systému s odkazem na blokové schéma aparatury uvedené v předchozích kapitolách. Vzhledem ke skutečnému rozsahu odvedené práce diplomanta, který je dán z nemalé části též náročností realizace finálního přípravku a realizací ovládacího softwaru pro řízení celé aparatury, nelze brát uvedené připomínky jako závadu práce. Předložená diplomová práce je dobrým dílem a proto ji hodnotím známkou výborně.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | 20/20 | |
| Odborná úroveň práce | A | 49/50 | |
| Interpretace výsledků a jejich diskuse | A | 19/20 | |
| Formální zpracování práce | A | 9/10 |
eVSKP id 39945