DLUHÝ, V. Přímý číslicový syntezátor pro mikrovlnné aplikace [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2015.
Student se seznámil s řešením moderních přímých číslicových syntezátorů. Po výběru vhodného čipu navrhl obvody základního syntezátoru a jeho řízení mikroprocesorem. V práci je uvedena základní teorie frekvenčních syntezátorů, převážně převzatá s citovaných pramenů. Součástí předložené práce je návrh výstupního filtru – dolní propusti a simulace jeho vlastností. Byla navržena deska plošného spoje a syntezátor byl realizován. Na rozdíl od první varianty, obhajované v červnu, je syntezátor funkční. Byl odladěn firmware a současně byl vytvořen ovládací program syntezátoru pracující pod Windows. Rád konstatuji, že nyní dipomant splnil zadání.
Student plnil zadání diplomové práce v oblasti přímé číslicové syntézy, kdy měl navrhnout, realizovat a ověřit funkčnost generátoru harmonického signálu s přímou číslicovou syntézou řízeným po sběrnici z osobního počítače. Práce má celkem 58 stran, z toho vlastní text je na 42 stranách. Práce je logicky správně rozčleněna do kapitol, které odrážejí postup práce na plnění zadání. Student volil odpovídající metody včetně součástkové základny, které vedly ke splnění cílů práce. V úvodních kapitolách je rozebrána teorie syntezátorů s fázovým závěsem a přímou číslicovou syntézou. Následují kapitoly věnující se návrhu a realizaci syntezátoru a odměření dosažených parametrů. V závěru jsou shrnuté dosažené výsledky. Hlavní důraz je v návrhu a realizaci zapojení a vývoji obslužného programového vybavení. Teoretickému rozboru klíčové problematice práce - přímé číslicové syntéze - je ale věnovaná pouze 1 stránka práce. V práci se vyskytují na mnoha místech neobratné výrazy typu: „Přímé číslicové syntezátory (DDS) pracují na principu vyčítání hodnot uložených v paměti ROM daným kmitočtem.“ , viz kapitola 1.2 Přímé číslicové syntezátory strana 12. V realizační části někdy nejsou zcela jasná či uvedená východiska, proč bylo zvoleno vybrané řešení, např: „Při posouzení několika aproximací filtrů dolní propusti jsem se uchýlil k návrhu Cauerova příčkového filtru sedmého řádu, který má velkou strmost a dostatečný útlum v nepropustné části (> 60 dB).“, viz kapitola 2.4 Výstupní filtr, strana 17. Není nikde uvedeno, jaké filtry byly dále uvažovány a proč je strmost a jaké hodnoty kritériem. V textové části práce lze najít i rozpory např. v části 3.6 FW mikroprocesoru na straně 23 se uvádí: „Pro zjednodušení zapojení byla zvolena dvoudrátová komunikace,….“. V následujících větách se však hovoří již o třech přenášených signálech a tatáž komunikace je na straně 27 popsána slovy: „Zde se jedná o řízení pomocí čtyř vodičů.“ Klíčovou částí práce byla realizace a odměření realizovaného vzorku zapojení včetně programových vybavení. Tato část dle informací v práci uvedených dopadla úspěšně. Naměřené výsledky jsou sice uvedeny průběžně v textu, pro přehled by bylo vhodné je rovněž zpracovat do tabulky. Práce v textové části nijak nevyniká precizností, lze však ocenit schopnosti studenta v realizační části, kdy úspěšně navrhnul, realizoval a otestoval netriviální zadaný obvod.
eVSKP id 87343