FAZEKAS, T. Ideový návrh zkušebního modelu pro studium vlastností elektrického oblouku nn [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2009.
Student přistoupil k řešení zadání velmi iniciativně a tvůrčím způsobem. Splnil všechny body zadání a navíc (mimo publikované) rozpracoval konstrukční dokumentaci k výrobě modelu. Na formálním zpracování práce se projevila někdy poněkud kostrbatá gramatika, což je však odpustitelné vzhledem k tomu, že p. Fazekas není české národnosti.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění zadání | A | 50/50 | |
| Aktivita během řešení a zpracování práce (práce s literaturou, využívání konzultací, atd.) | A | 20/20 | |
| Využití literatury | B | 8/10 | |
| Formální zpracování práce | A | 20/20 |
Řešení zadání bakalářské práce je rozděleno do čtyř hlavních kapitol. Teoretický popis problematiky (1. bod zadání) je zpracován v prvních třech kapitolách. Z věcného hlediska tato část neobsahuje hrubé chyby a nedostatky, pouze několik drobných nepřesností, resp. "nešťastných" formulací, které by bylo vhodné uvést na pravou míru v průběhu obhajoby. Jedná se o: 1. str.8 - popis čtyř fází: "...První, kontakty spínacího přístroje jsou odděleny a mezi nimi je usazený elektrický oblouk. Za druhé, oblouk je protáhlý a přemísťuje se z kontaktního regionu na elektrody, resp. anodu a katodu." - tato formulace vyvolává dojem, že v první fázi hoření oblouku neexistuje katoda a anoda. 2. str. 9 - věta: "Spínací přístroje vzhledem k VN jsou tyto dynamické stavy spojené se vznikem oblouku" - prosím o vysvětlení. 3. str. 11 - popis fázových posunů - pravděpodobně došlo k záměně písmen chí a psí při popisu velikosti přechodné složky; dále "počáteční proud je asymetrický a jeho maximální velikost je přibližně dvojnásobek amplitudy ustáleného proudu" - čím je dána velikost maximální hodnoty proudu (nárazového, resp. dynamického), resp. jeho poměr k ustálené hodnotě proudu? 4. str. 15 - věta: "Při ionizaci se oddělí jeden z obalových elektronů atomového obalu a z neutrálního atomu dostaneme kladný a záporný iont." - pravděpodobně špatná formulace, z neutrálního atomu se nemůže stát zároveň kladný a záporný iont (pokud by neproběhla jaderná reakce). Druhý bod zadání - vytvoření kontrukčního návrhu modelu včetně výkresové dokumentace - je zpracován v kapitole 5 a v přílohách. Při řešení praktického problému se uplatnilo tvůrčí nadání studenta a vytvořený model splňuje požadavky na experimentální výzkum. Z formálního hlediska mám k práci dvě menší výhrady. I když je jistě pro studenta, pro kterého není čeština rodným jazykem, obtížné vytvořit stylisticky a gramaticky bezchybnou práci, doporučuji nechat si při zpracování další práce provést jazykovou korekturu od jiné osoby. Druhá výhrada se týká uváděných rovnic - bylo by vhodné je přepsat v textovém editoru a nevkládat je oskenované. Rovněž by měly být číslovány. Závěrem lze říci, že práce splňuje požadavky na bakalářskou práci, všechny body zadání byly splněny a doporučuji ji k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | 18/20 | |
| Interpretace výsledků a jejich diskuse | A | 20/20 | |
| Odborná úroveň práce | A | 45/50 | |
| Formální zpracování práce | C | 7/10 |
eVSKP id 23237