PLAČKO, M. Číslicová simulace kytarových hudebních efektů v reálném čase [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2011.

Posudek vedoucího

Mačák, Jaromír

Student přistupoval k řešení problému aktivně a celou řadu problémů řešil samostatně, zadání se mu podařilo splnit, menší výhrady mám k pokusu o optimalizaci algoritmu pro práci v reálném čase, na druhou stranu byla zadaná úloha poměrně složitá. Student pravidelně chodil na konzultace a zvládl práci s literaturou, která byla převážně v anglickém jazyce.

Posudek oponenta

Balík, Miroslav

Téma této bakalářské práce je velmi náročné a vyžaduje komplexní znalosti z popisu spojitých a diskrétních systémů, znalosti související s nelineárními systémy a specifiky jejich realizace jako diskrétního systému, programátorské dovednosti jak v Matlabu, tak zejména v jazyce C++ a implementaci zásuvných modulů Steinberg VST. Téma je dle mého názoru příliš náročné na bakalářskou práci a tomu také odpovídá její výsledná kvalita. To se projevuje zejména v teoretické části práce, která je přebrána z citovaného zdroje bez potřebného pochopení a formulace možných problémů. S tím také souvisí použité názvosloví a často útržkovité uvádění některých matematických výrazů bez odvození nebo dostatečného zdůvodnění. Po obsahové stránce je práce logicky dělena, v teoretické části se student zabývá jednotlivými technikami, potřebnými pro simulaci nelineárního spojitého systému pomocí nelineárního diskrétního systému. V této části se dopustil několika nepřesností a chyb. Stěžejní část teoretické části student věnuje metodě SSMN (State Space Memoryless Nonlinearity), jejíž název je přeložen zavádějícím způsobem a proti zvyklostem názvosloví v této oblasti. Tato část práce je stěžejní a vyžaduje podstatně přesnější a exaktnější popis, v uvedených vzorcích často není uveden význam prvku nebo veličiny, který je vždy nutně součástí textového popisu matematického vztahu. Někdy je význam popsaný, je však popsaný chybně. Tato stěžejní část práce není popsána exaktně a na dostatečné úrovni. Následující část popisuje implementaci metody SSMN nejdříve v Matlabu a posléze v C++ a VST. Praktická část je popsána z významné části slovně, v kapitole je pouze jeden velmi jednoduchý vývojový diagram, který je spíše ideový. Součástí zadání bylo srovnání simulace SSMN a simulace v PSpice nebo Microcapu. Uvedené srovnání bylo provedeno na jednom typu signálu, je mu věnováno pouze několik vět a diskuse srovnání a výsledků je nedostatečné. Považovat časový průběh za vypovídající je v tomto případě zcela nesmyslné. Metoda SSMN z věcného úhlu pohledu nemůže nikdy úspěšně fungovat jako simulace spojitého nelineárního systému, což je jasné již z úvodního popisu této metody, pro pomalejší musí být obr. 5.9 přímo mementem. Tento problém je však v práci nesprávně interpretován a není na tento problém odpovídajícím způsobem poukázáno. Závěr je poměrně krátký a shrnuje provedené práce. V závěru je zmíněno, že výpočetní náročnost metody SSMN je vysoká a nevhodná pro složitější nelineární systémy, s čímž lze bezpochyby souhlasit, není však uveden a diskutován principiální problém této metody, který opomíjí jednu z elementárních vlastností nelineárního diskrétního systému. Po formální stránce je práce na horší úrovní. Kromě běžných překlepů se student dopouští většího počtu chyb, např. způsob značení vektorů a proměnných není dle zvyklostí v tomto oboru, v grafických závislostech používá současně anglické a české popisky (navíc bez diakritiky), někdy nejsou osy popsány vůbec (např. spektrogramy), mezi hodnotou a jednotkou nepíše mezeru, jednotky jsou nesprávně psány kurzívou apod. Mezi další chyby patří neshody značení či pojmenování téhož, např. v obr.3.11 termín PAN, v textu termín TONE atd., které činí práci hůře čitelnou. V textu se občas vyskytují slangové neodborné výrazy.

eVSKP id 40302