NOVOTNÝ, B. Sériové komunikace [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2011.

Posudek vedoucího

Martinásek, Zdeněk

Student pracoval aktivně a pravidelně konzultoval dosažené výsledky, nepodařilo se však přípravek zcela dokončit. Navrhuji hodnotit známkou dobře.

Posudek oponenta

Šilhavý, Pavel

Teoretická úvodní pasáž, kapitoly 1. – 5., tvoří úvod do dané problematiky. Na str. 7. pod pojmem asynchronní přenos vysvětluje student přenos arytmický, v kapitole 1.4 přenosovou rychlost směšuje s termínem modulační rychlosti a uvádí jednotku baudrate. Celá kapitola 1 je nedostatečná a poměrně zmatečná. V kapitole 2., věnované rozhraní RS-232, student nezmiňuje vazbu na standardizační instituce (např. ITU-T V.24 atd.). V této kapitole bych předpokládal stručný přehled o standardech v této oblasti. Rovněž zde nenajdeme ucelený přehled signálů na rozhraní RS-232. Opět celá kapitola má amatérský charakter poplatný použitým webovým zdrojů (např. .. RI (ring indicator). Ten oznamuje počítači, že k modemu dorazil zvukový signál, ...). V následujících kapitolách 3. až 5. je popis rozhraní USB, I2C a SPI, opět velmi stručný na 2 či 3 řídce popsané stránky o nevalné technické úrovni. Šestá kapitola s názvem návrh modulu popisuje redukci zapojení původního vývojového KITu PICDEM 2 Plus. Dílčí zapojení, obrázky 6.2 až 6.7, jsou převzaty z dokumentace KITu. Tyto zapojení jsou nevalně komentovány. Kapitolu 7. tvoří zadání úlohy. Jedná se jen o velmi mírně zmodifikované stávající zadání laboratorní úlohy spočívající v odlišném typu konektorů vytvořené DPS oproti používanému vývojovému KITu. Zadání stávající úlohy není v použité literatuře citováno. V příloze textové části a v přiloženém souboru nalezneme zapojení DPS a osazovací výkresy. Ve schématu nenalezneme čidlo teploty. Při bližším prozkoumání zjistíme, že ve schématu je místo něj operační zesilovač MCP601R, který má shodné pouzdro. Zřejmě student nedokáže v programu Eagle ani vytvořit vlastní součástku, ani změnit označení součástky. Rovněž se z práce nedozvídáme, zdali byla DPS zdárně oživena. Dotazem k vedoucímu práce bylo zjištěno, že displej se nepodařilo oživit. V zadání byl požadavek k vytvoření demonstrační laboratorní úlohy i na rozhraní SPI, které jako jediné stávající laboratorní úloha neobsahuje. Z práce se nedozvídáme, zdali se student možností implementace SPI rozhraní vůbec zabýval. Z výše uvedeného je zřejmé, že práce je velmi špatná a zadání nepovažuji za splněné. Práci hodnotím na hranici akceptovatelnosti za E v případě, že se studentovi bude při obhajobě prezentovat funkční DPS.

eVSKP id 40308