BUREŠOVÁ, J. Využití separačních metod pro studium vybraných léčiv a pesticidů ve vodách [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2015.
Jmenovaná studentka zpracovávala svoji dizertační práci v kombinované formě studia, a to v laoratořích Povodí Moravy, kde již předtím řešila také svoji diplomovou práci. Kromě stanovení vybraných léčiv v povrchových vodách se v dizertační práci zaměřila rovněž na stanovení pesticidů v těchto vodách. Cílem dizertační práce bylo získání poznatků o průniku pesticidů a léčiv do vodního prostředí. Dalším cílem byl kromě toho i vývoj a ověření optimální metody vhodné pro dlouhodobé sledování výskytu vybraných pesticidů a léčiv v povrchových vodách. Z léčiv byla pro sledování zvolena velmi často užívaná analgetika ibuprofen a diklofenak a antiepileptikum karbamazepin. Dále bylo pro sledování vybráno celkem 41 pesticidů, přičemž pozornost byla věnována skupině močovinových pesticidů a skupině fenoxykarboxylových kyselin; kromě toho byly sledovány také pesticidy patřící mezi POPs a pesticidy důležité z environmentálního hlediska. Pro stanovení byla jako optimální použita metoda kapalinové chromatografie s tandemovou hmotnostní spektrometrií (LC/MS/MS). Vypracovaná metodika byla ověřena validací a použita pro sledování výskytu vybraných látek ve vzorcích povrchových vod z oblasti povodí řeky Moravy, a to v období dvou let na řekách Moravě a Svratce; po dobu jednoho roku byl sledován tok řeky Blaty a potoka Nivničky a jednorázově také tok řeky Litavy. Výběr menších toků pro sledování proběhl na základě pravděpodobnosti výskytu pesticidů, a to vzhledem k jejich průtoku hojně zemědělsky obdělávanými oblastmi. Léčiva ibuprofen a diklofenak byla detekována ve všech odebraných vzorcích, karbamazepin v převážné většině. Mezi nejčastěji se vyskytující pesticidy patřily bentazon, diuron, isoproturon, karbendazim, MCPA, MCPP, propikonazol, tebukonazol a 2,4-D. Vypracovaná dizertační práce představuje ucelenou monitorizační studii a lze ji jako komplexní, pokud budou publikovány získané výsledky, předstvovat vhodný porovnávací materiál pro podobné studie řešené v rámci ČR. Na základě splnění cílů dizertace a velmi dobrému přístupu k řešení prováděných experimentů doporučuji přijmout tuto práci k obhajobě.
Doktorská disertační práce Ing. Jitky Burešové je zaměřena na velmi aktuální environmentální problematiku. Kontaminace povrchových vod rezidui pesticidů a různými typy farmak představuje v současné době skutečně závažný problém. V úvodní části autorka přináší přehled vlastností vybraných zástupců uvedených skupin kontaminantů a popisuje cesty jejich průniku do životního prostředí. Dále zde charakterizuje, možná až příliš ´učebnicovým´ způsobem, v reziduální analýze nejčastěji aplikované izolační / pre-koncentrační techniky spolu s postupy chromatografických separací a hmotnostně spektrometrických detekcí. Snad jedinou kritickou připomínkou, k této části je občasné používání odkazů na různé sborníky a učebnice, nikoliv na originální práce. Experimentální část podrobně popisuje strategii odběru vzorků a multireziduální metodu použitou pro analýzy vzorků povrchových vod. V této části je i velmi podrobně popsána validace analytického postupu a uvedeny výčty dosažených pracovních charakteristik. Část Výsledky a diskuze přináší rozsáhly soubor experimentálních dat z let 2012 - 2013, shrnuty jsou zde nálezy sledovaných pesticidů a farmak ve čtyřech jihomoravských tocích. Výsledky jsou srovnány se staršími daty z roku 2007. Po formální stránce je práce profesionálně zpracovaná, oceňuji přehledné členění i kultivované odborné vyjadřování. Za určitý nedostatek považuji příliš obecnou legendu jak u Tabulek tak i obrázků či grafů. Práce dokazuje odbornou kompetenci autorky a lze ji doporučit k obhajobě. Za předpokladu kompetentní diskuze výše uvedených připomínek doporučuji udělení Ing. Jitce Burešové akademického titulu doktor (Ph.D.), v souladu s platnou legislativou.
Disertační práce Ing. Jitky Burešové je zaměřena na využití kapalinové chromatografie s tandemovou hmotnostní spektrometrií – LC/MS/MS ke stanovení stopových koncentrací vybraných pesticidů a léčiv v povrchových vodách. Práce má celkem 113 stran, obsahuje všechny požadované náležitosti (prohlášení o původnosti, anotaci, seznam zkratek). Použitá literatura zahrnuje 82 odkazů. Součástí spisu je i fotografie kapalinového chromatografu a dvě ukázky chromatogramů. V teoretické části se doktorandka zabývá především představením analyzovaných látek a to tří druhů analgetik a 41 pesticidních látek. Pozornost věnuje také popisu použité instrumentální techniky a legislativním otázkám v oblasti ochrany vod. Experimentální část práce obsahuje postupy odběru vzorků, jejich zpracování, uchovávání, studium dlouhodobé stability a podmínky vlastní analýzy. Podstatná část tohoto oddílu se také věnuje problematice validace použitých metod. Ve výsledkové části jsou pak prezentovány konkrétní naměřené hodnoty obsahů sledovaných kontaminantů ve čtyřech řekách a jednom potoku na jižní Moravě. Závěrem mého hodnocení konstatuji, že výše uvedené kritické připomínky nijak nesnižují dobrou odbornou úroveň disertační práce Ing. Jitky Burešové. Tato práce přináší značný objem informací o stavu výskytu pesticidů a vybraných analgetik v povrchových tocích jižní Moravy, což jsou cenné podklady např. při rozhodování o využití těchto toků. Jsou-li splněny další požadované náležitosti, pak doporučuji, aby tato práce byla přijata k obhajobě a postoupena k řízení o udělení vědecké hodnosti Ph.D.
Předložená dizertační práce je experimentálně zaměřena a je členěna do 9 kapitol dle běžných zvyklostí. Celkem je sepsána na 113 stranách, z čehož vlastní text dizertace tvoří 107 stran, Přílohy jsou uvedeny na 3 stranách, dizertace je tvořena textem, tabulkami, schématy a grafy, součástí dizertace je profil autorky a seznam aktivit (s. 111-113). Dizertační práce obsahuje Abstrakty s klíčovými slovy, Teoretickou a Experimentální část, Výsledky a diskuze, Závěr, Seznam použité literatury, Seznam použitých zkratek a symbolů a Přílohy. Dizertační práce začíná Abstraktem, resp. Abstract. Kapitolky shrnují dosažené závěry, které jsou správně interpretovány. Klíčová slova vystihují řešenou problematiku. Kapitola Úvod uvádí důvody, proč byla dizertační práce řešena a odkazuje na řešení problematiky kontaminace povrchových vod jak po stránce chemické, tak i technologické. Kapitola Teoretická část je sepsána přehledně a plně vystihuje řešenou problematiku čerpající z 82 literárních zdrojů, směrnic a doporučení. První část kapitoly je věnována léčivům a jejich rozdělení, druhá část pesticidům se zaměřením na jejich spotřebu a vlivy, zejména z pohledu legislativy v oblasti ochrany vod. V další části jsou podrobně popsány metody stanovení pesticidů a léčiv (příprava vzorků, extrakce a separační metody). Experimentální část zahrnuje analyty, používané přístroje, chemikálie a velice podrobně pracovními postupy, zejména optimalizaci metod stanovení, odběrem vzorků, jejich úpravou a izolací analytů se zaměřením na LC/MS/MS analýzu, kalibrací a validací metod. Na s. 32 uvádí dizertantka v Tabulce 4 analyty vybrané pro stanovení (zřejmě zdroj 67), již podle toho co je uvedeno nemůže byt autorem tohoto sdělení, je třeba dodat pro nadpis tabulky literární zdroj. Kapitola je jinak sepsána přehledně, s logickou návazností, jsou využívány nejmodernější metody stanovení a metodické postupy zavedené na pracovištích. K této části nemám dalších připomínek. Cíle jsou uvedeny v zadání disertační práce. Po posouzení celého rozsahu práce mohu konstatovat, že tyto byly splněny. Výsledky a diskuze (s. 60-97), jsou formulovány podle jednotlivých cílů, k výsledkům nemám zásadních připomínek. V rámci celé dizertační práce by bylo vhodné uvést pod všechny tabulky význam zkratek. Myslíte si, že RSD uvedené v % je správně uvedeno? Grafické i tabelární uvedení výsledků je na vysoké úrovní. V rámci Diskuze jsou správným způsobem konfrontovány dosažené výsledky s názory a výsledky jiných autorů. Je na škodu, že byly v rámci této části použity ke konfrontaci jen internetové zdroje uváděné Povodím Moravy. V rámci prezentace výsledků a závěrů dizertační práce – budete tyto prezentovat v oborových vědeckých časopisech? Odběr vzorků jste prováděli ve stanovených intervalech, byl to dostatečný časový odstup nebo vzhledem k ekonomickým nákladům, byste doporučila delší interval? Závěry vycházejí z uvedených výsledků, jsou výstižné, dle mého názoru správně interpretovány a mohou sloužit pro další zkoumání dané problematiky. Seznam použité literatury je sepsán dle citačních zvyklostí pracoviště, je použito velké množství literárních zdrojů z webových stránek organizací a skript. Přílohy mohly být začleněny do textu. Celkové zhodnocení dizertační práce: Předložená dizertační práce přináší řadu nových, případně zpřesňujících vědeckých poznatků. I přes některé drobné připomínky hodnotím dizertační práci jako velice zdařilou. Závěr Předložená dizertační práce paní Ing. Jitky Burešové splňuje po stránce vědecké, obsahové a formální požadavky stanovené příslušnými vyhláškami pro získání akademické hodnosti. Na základě uvedeného navrhuji paní Ing. Jitce Burešové po úspěšné obhajobě dizertační práce udělení akademického titulu „doktor“ v doktorském studijním programu Chemie a technologie ochrany životního prostředí, studijního oboru 2805V003 Chemie životního prostředí.
eVSKP id 89740