SKOUMALOVÁ, P. Využití různých technik enkapsulace k řízenému uvolňování aktivních látek v potravinářských a kosmetických přípravcích [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2015.
Ing. Petra Matoušková je v současné době studentkou 5.ročníku kombinované formy doktorského studijního programu „Chemie a technologie potravin“. Studium zahájila v roce 2012, v srpnu 2015 předložila v rámci řádné doby prezenčního studia ing. Matoušková k obhajobě disertační práci na téma „Využití různých technik enkapsulace k řízenému uvolňování aktivních látek v potravinářských a kosmetických přípravcích“. V rámci doktorského studia byly realizovány všechny experimenty, doktorandka splnila veškeré předepsané zkoušky a v roce 2014 úspěšně složila státní doktorskou zkoušku. V průběhu studia absolvovala ing. Matoušková pětiměsíční zahraniční pobyt na Universitě v Linköpingu (Linköping University, The Institute of Technology/The Department of Physics, Chemistry and Biology, Sweden), kde pracovala na problematice blízké tématu disertační práce. Podílela se na řešení několika projektů i spolupráce s průmyslovou praxí, např. projektu Centra materiálového výzkumu“ CZ.1.05/2.1.00/01.0012/ERDF na FCH VUT v Brně s návazným projektem Národního programu udržitelnosti MŠMT. V rámci těchto projektů se zabývá technikami enkapsulace a charakterizace aktivních přírodních látek a rovněž specifickými instrumentálními technikami (dynamický rozptyl světla, analytická centrifugace, průtoková cytometrie, fluorescenční mikroskopie apod.). Je též spoluřešitelkou mezinárodního projektu v rámci programu Kontakt a též členkou řešitelského týmu projektu TAČR GAMA "VUT Šance zaměřeném na přípravu biodegradabilních mikro- a nanovlákenných filtrů na bázi polymeru PHA. Doktorandka během studia absolvovala též řadu odborných kurzů, jazykových kurzů a kurzy komunikačních dovedností. V současné době pracuje ing. Matoušková jako junior-výzkumný pracovník na CMV FCH VUT v Brně. V průběhu řešení disertační práce se ing. Matoušková podílela mimo jiné na výuce předmětů Praktikum z biochemie, Praktikum z instrumentální a strukturní analýzy a jako konzultant i na vedení bakalářských prací a prací SOČ. Dosažené výsledky byly prezentovány formou 5 publikací v mezinárodních časopisech s IF (jeden v recenzním řízení - první autor), dále 9 příspěvků s plným uvedením textu ve sbornících (5x první autor) a rovněž formou dalších 16 příspěvků na mezinárodních konferencích a konferencích s mezinárodní účastí. Ing. Matoušková během doktorského studia dozrála v komplexní flexibilní osobnost s výraznou schopností týmové práce, s řadou teoretických i praktických zkušeností v oblasti nanotechnologií, instrumentálních technik, práce s mikroorganismy, fermentačních technologií a analýzy přírodních látek. Důležitý je i její pozitivní přístup k práci i k lidem, což je základem navázání řady úspěšných spoluprací se specializovanými odbornými pracovišti v rámci FCH i mimo fakultu. Získané výsledky zadaného tématu byly shrnuty ve zdařilé disertační práci s řadou inovativních postupů. Disertace dokumentuje tvůrčí přístup k práci, odbornou úroveň a přehled ing. Matouškové ve studované tématice. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem a v souladu s platnou legislativou doporučuji, aby byla disertační práce přijata k obhajobě a po jejím úspěšném obhájení byla ing. P. Matouškové udělena vědecká hodnost Ph.D.
Předložená dizertační práce „Využití různých technik enkapsulace k řízenému uvolňování aktivních látek v potravinářských a kosmetických přípravcích“ ing. Petry Matouškové je zpracováno na 156 stranách textu. Práce je členěna do 9 kapitol: Úvod, Teoretická část, Cíl práce, Experimentální část, Výsledky a Diskuze, Závěr, Seznam použitých zkratek, Seznam použité literatury, Životopis a Publikaní činnost. V kapitole Teoretická část jsou popsány metody imobilizace a enkapsulace, nejčastěji používané nosiče (látky ) používané při enkapsulaci, využití metody enkapsulace v potravinářském, kosmetickém a farmaceutickém průmyslu. Dále jsou uvedeny metody používané při stanovení antimikrobiální aktivity enkapsulovaných látek, viabilty buněk a charakterizaci částic. Z textu vyplývá aktuálnost řešené problematiky. V kapitole Experimentální část kandidátka popsala experimentální postupy použité při řešení problematiky, včetně látek použitých při inkapsulacích, přípravy částic a stanovení jejich vlastností. Citace zdrojů v subkapitolách Použité chemikálie a Použité přístroje a pomůcky jsou v neobvyklým způsobem. Poněkud rušivě působí rozdělení textu v kapitole do velkého počtu subkapitol. Z výsledků uvedených v kapitole "Výsledky a Diskuze" vyplývá, že studentka provedla značné množství experimentů. Autorka rovněž provedla porovnání vlastních výsledků s poznatky uváděnými v literatuře. V kapitole Závěr autorka logicky a přehledně shrnula a vyhodnotila dosažené výsledky. V Seznamu použité literatury je uvedeno 181 prací. V kapitole Životopis a publikační činnost jsou uvedeny práce autorky vztahující se k tématu dizertační práce. V impaktovaných časopisech bylo publikováno 5 prací. Přes výše uvedenou připomínku jsou výsledky prezentované v této práci významné a přispívají k rozšíření poznatků ve studované oblasti. Věcné připomínky k práci nemám. Po zodpovězení výše uvedených dotazů doporučuji předloženou dizertační práci Ing. Petry Matouškové “Využití různých technik enkapsulace k řízenému uvolňování aktivních látek v potravinářských a kosmetických přípravcích“ k obhajobě a po jejím úspěšném obhájení doporučuji udělení titulu Ph.D.
Předložená dizertační práce je experimentálně zaměřena a je členěna do 9 kapitol dle běžných zvyklostí. Celkem je sepsána na 157 stranách tvořena textem, tabulkami, grafy a vlastní publikační činnosti. Přehled o stavu řešené problematiky je uváděn v Teoretické části na s. 12-40, Cíle dizertační práce včetně Experimentální části zaměřené na použité přístroje, chemikálie a metodické postupy na s. 41-59, Výsledky a diskuze (s. 60-136), Závěry (s. 137-140). Seznam použité literatury je uvedena na (s. 142-152) obsahuje 181 citací domácích a zahraničních autorů a zdrojů informací uvedených web stránkách. Poslední kapitolu tvoří Životopis a publikační aktivity autorky. Dizertační práce začíná Abstrakt, resp. Abstract. Kapitolky shrnují dosažené výsledky, které jsou správně interpretovány. Klíčová slova vystihují řešenou problematiku, dle mého názoru je jich uvedeno příliš mnoho. V Úvodu doktorandka zmiňuje důvody, které jsou dále v práci šířeji komentovány se zaměřením na enkapsulační metody. Teoretická část je sepsána přehledně a vystihuje řešenou problematiku čerpající ze 181 literárních zdrojů. Po stránce vědecké a odborné nemám k textu výhrady, avšak po stránce pravopisné a stylistické se v textu nacházejí chyby, které pravděpodobně vznikly nesoustředěním se autorky (chybějící mezery mezi slovy, ale i u hranatých závorek citací, %, °C,..při teplotě dostatečně vysoké...?; chybějící zdroje u některých obrázků). Pro další vědeckou práci doporučuji „někdy je méně jako více…“, platí to v rozsahu celé práce, ale především u enkapsulačních metod, což zapříčiňuje nedostatečnou orientaci v dané problematice. Cíle jsou stručně a správně formulovány do osmi dílčích cílů a po prostudování dizertační práce mohu konstatovat jejich naplnění. Experimentální část je psána se zaměřením na splnění vytýčených cílů. Srozumitelnost textu snižuje i jeho řádkování (nejvýrazněji se to projevuje na s. 42 a 43. K subkapitole Použité reálné potraviny – při obhajobě uveďte, jak byla zjištěna jejich nutriční hodnota – je opsána z etiket výrobků?, v případě použití hodnot z etiket výrobků je toto nedostatečné ke sledování experimentů; dále kolikrát byly odebírány vzorky a v jakém množství?; již 40 let po zavedení SI soustavy jsou používány ve vědecké práci nevhodné jednotky; není uvedena expirační doba trvanlivých výrobků, při prezentaci tézí prosím o jejich uvedení; poslední věta na s. 43 „...100 ml vody a teplotě °C po dobu 20 min. ..“; u podkapitoly 4.6.3 kolikrát bylo naváženo 1 g sušené bylinky (patří byliny), snad tam je nějaká hmotnostní tolerance!; u kapitoly 4.6.5 si ve 4 uvedených větách vzájemně protiřečíte!; u kapitoly 4.13 je to co uvádíte správné?, používáte metodický postup z r. 1987, ale existuje mnoho prací z uplynulých 10 let (především Mišurcová a jiní); kolikrát jste opakovala pokusy a jak jste je vlastně konala?, potom ta druhá část stanovení HPLC je adekvátní. Rovněž i kapitola 4.15 je diskutabilní! Proč vlastně uvádíte kapitolu 4.21, když nic neříká! Postrádám metody statistického vyhodnocení výsledků. K ostatním uvedeným metodikám nemám připomínek. Výsledky a diskuze jsou formulovány podle jednotlivých cílů. Hned úvodní preambule této kapitoly uvádí rozdílné cíle. Také chronologičnost prezentovaných dat by měla odpovídat uvedeným postupům v kapitole Materiál a metodický postup. Hned u Tabulky 1, ale i u dalších chybí legendy; enkapsulační účinnost kofeinu 55 % je asi nízká, není znám rozptyl, zpravidla bývá 70-80 %. Autorka uvádí naměřené hodnoty (možná průměry) s takovým počtem čísel, jak to sdělí přístroj, to však není možné (opakovatelnost, reprodukovatelnost a další!); hodnoty S.D. nebo S.E. se zpravidla uvádějí o jedno desetinné místo více, pravděpodobně by bylo vhodnější uvádět u takto získaných výsledků variační koeficient (CV%); co je to ultrazvuk 1 a 2?; nikde v práci nebyla prezentována laboratorní teplota?; nejsou rozdíly v prezentaci procentního a procentuálního podílu; na s. 74 uvádíte, že pro každý vzorek bylo měření opakováno třikrát a průměrováno (to jste ukázala chybu vaší práce, resp. přístroje), ale kolik bylo u každého záměru hodnoceno vzorků?. Až po s. 83 jsem nezaznamenal diskuzi k výsledkům, jen upozorňuji in vitro (kurzíva); na s. 95 a dalších. v kap. 5.4.2, Tabulce 46, 47, 50 – enzym, mV a další – kolonka - prázdné?; Tabulka 53 – ječmen práškový a čerstvý!, měl být uveden jen jeden!!, ale pozor na uvedení % vlhkosti, u chlorofylu ND není správně stanoveno; pozor na terminologii; 5.5.4.1 název kapitoly vs. název Tabulka 59. Úroveň grafického vyjádření výsledků je na dobré úrovni. Závěry vycházejí z uvedených výsledků, dle mého názoru jsou správně interpretovány a mohou sloužit pro další zkoumání dané problematiky. Celkové zhodnocení dizertační práce: Předložená dizertační práce přináší řadu nových, případně zpřesňujících vědeckých poznatků. I přes některé připomínky hodnotím dizertační práci jako zdařilou. Předložená dizertační práce paní Ing. Petry Matouškové splňuje po stránce vědecké, obsahové a formální požadavky stanovené příslušnými vyhláškami pro získání akademické hodnosti. Na základě uvedeného navrhuji paní Ing. Petry Matouškové po úspěšné obhajobě dizertační práce udělení akademického titulu „doktor“ v doktorském studijním programu Chemie a technologie potravin, studijního oboru 2901VO21 Potravinářská chemie.
eVSKP id 88866