LANČI, J. Návrh zařízení pro měření tenzoru setrvačnosti vozidla [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2012.

Posudek vedoucího

Hejtmánek, Petr

Diplomová práce se zabývá návrhem zařízení pro měření tenzoru setrvačnosti automobilů. V úvodu je zpracována relativně strohá rešerše shrnující pár základních metod měření momentů setrvačnosti bez jejich vzájemného srovnání. Následuje nadbytečně detailní popis SW nástrojů užitých při zpracovávání zadaných úkolů. Hlavní obsah práce tvoří návrh zařízení sloužícího k měření frekvence torzního kývání vůči třem navzájem kolmým osám, ze kterých se následně vypočítají požadované momenty setrvačnosti automobilu (k těmto osám). Poté jsou jen dvě z hlavních součástí zkonstruované plošiny kontrolovány na pevnost pomocí metody konečných prvků, navíc pouze ve statické poloze, kdy je nehybné zařízení zatížené jen prázdným vozidlem. Poslední část práce tvoří velice obecný rozbor faktorů ovlivňujících výsledky měření bez bližší spojitosti s vlastní konstrukcí. Ač byly všechny definované cíle práce v podstatě splněny, samotný způsob řešení vytváří dojem, že se nejedná o návrh konstrukční, ale spíše koncepční návrh měřicího zařízení. Jednotlivé kroky zvolené při konstruování a jejich návaznosti nejsou téměř nikde podpořeny přesvědčivými argumenty, pouze na několika místech je výběr nepravdivě odůvodněn jako: „…po konzultaci s vedoucím práce“. Nadbytečně působí i zdlouhavý popis postupu modelování v CAD prostředí. Měřicí zařízení není v mnoha detailech a souvislostech pečlivě propracováno, navíc se objevují i konstrukční chyby (výpočet tuhosti vinutých pružin měl být proveden na základě odhadu momentu setrvačnosti vozidla společně s hodnotami momentu setrvačnosti příslušných dílů plošiny - str. 63-65). V práci zcela chybí přesný popis funkce výsledného návrhu a přehledný soupis jeho základních parametrů (celkové rozměry a momenty setrvačnosti příslušných částí zařízení). Přínosem by bezpochyby byla i analýza napjatostí všech dílů ve stavech zatížení vznikajících v průběhu měření. Text práce je v některých místech málo věcný a relativně povrchní, celkové výsledky snažení jsou interpretovány bez zjevných závěrů. Výsledkem studentova snažení je konstrukčně nepropracovaný návrh zařízení, zejména s ohledem na montáž a provoz. Přes veškeré připomínky a nedostatky, i vzhledem k velkému rozsahu daného tématu, doporučuji diplomovou práci k obhajobě.

Posudek oponenta

Vančura, Jan

Cílem této práce bylo vytvoření konstrukčního návrhu měřícího zařízení pro experimentální identifikaci tenzoru setrvačnosti. Přestože autor tento cíl naplnil, vlastní použitelnost tohoto návrhu při samotném měření je značně pochybná. Hlavním nedostatkem této práce je absence úvahy k čemu navržené zařízení slouží a jak jeho konstrukční parametry ovlivňují samotné měření. Vlastní pevnostní výpočty jsou zaměřeny pouze na zatížení jednotlivých částí zařízení, nikoliv však celku, což vede k otázce zda použité ložisko a čep v základně udrží dvoutunové zařízení ve stabilní poloze nejen ve statickém stavu. Nejasné jsou také použité okrajové podmínky, ať již pro pevnostní analýzu, tak i pro návrh použitých pružin. Za zcela nevhodné považuji prezentování výsledků pro špatně zadané okrajové podmínky (tuto skutečnost autor ve své práci zmiňuje). Při návrhu tohoto zařízení nebyla dostatečně zohledněna kinematika daného mechanismu, což je patrné zejména na vypočtených parametrech pružin kde není jasné zda stlačení pružiny umožní dostatečnou výchylku kývavého pohybu kolem dané osy. Po grafické stránce bych vytkl chybějící popisy u kontur deformací / napětí a chybějící zdroje některých použitých obrázků. Celkově považuji práci za nevyhovující.

eVSKP id 47370