ZIKMUND, L. Měření vzdálenosti mezi uzly v bezdrátových sítích [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2012.

Posudek vedoucího

Morávek, Patrik

Student na tématu své bakalářské práce svědomitě pracoval v průběhu celého semestru. Prokázal samostatnost a schopnost nastudovat a realizovat měření dle zadání a mých požadavků. Komunikace se studentem probíhala bez problému a jeho konzultace byly věcné a většinou pouze upřesňující a kontrolní. Kromě důkladnější diskuse použití obou měřících metod student splnil zadání, a proto mu navrhuji známku A.

Posudek oponenta

Šimek, Milan

Cílem bakalářské práce bylo provést měření a odhad vzdálenosti mezi bezdrátovámi jednotkami Cricket. Student měl provést porovnání systému Cricket a Iris z pohledu přesnosti odhadu vzdálenosti. Toto zadání student plně splnil. V kapitole 3 student popisuje způsoby měření vzdálenosti. Správně popisuje metody odhadu vzdálenosti dle síly signálu RSS, ale již nesprávně zařazuje metodu AoA, která není metodou pro odhad vzdálenosti, ale směru příchodu signálu. Student často v práci zapomíná citovat zdroje matematických vzorců. Dále bych vytkl slabší kvalitu obrázků v práci, např. Obr.9. V práci se objevuje také několik technických nedostatků, jako například v metodě měření vzdálenosti, kdy student popisuje, že bude měřit přibližně 20 vzorků. Pro přesné měření a následné průměrování by mě student měřit vždy stejný a konkrétní počet vzorků a netipovat přibližné počty měření. U zpracování měření mi také chybí uvedení výšky, ve kterých tato měření probíhala. Vyjádření umístění uzlů „podlaha“ a „strop“ považuji za nedostatečné. V práci kladně hodnotím, že student diskutuje jak očekáváné výsledky tak výsledky změřené. V grafech směrovosti mu ovšem chybí jednotka u měřené veličiny. Student dále provedl měření vzdálenosti pomocí síly signálu RSSI, k tomuto měření použil uzly IRIS. Zde shledávám velké chyby. V Obr. 19 a 20 student ilustruje závislost přijaté síly signálu na vzdálenosti. Síla přijatého signálu je zde až 20 krát vyšší než síla signálu vyslaného. Při vysílacím výkonu 3 dBm není možné, aby síla přijatého signálu byla vyšší než tato hodnota. To, že student prezentuje takové výsledky vyvolává dojem, že nemá potřebné studijní základy pro řešení problematiky. Celou práci považuji za poměrně zdařilou, ale z důvodu, že student u dvou měření uvádí absolutně nesmyslné hodnoty, nemohu tuto práci ohodnotit lépe než známkou C (71 bodů).

eVSKP id 40253