JAROŠ, P. Optické spoje a jejich vliv na přenos [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2011.

Posudek vedoucího

Tejkal, Vladimír

Cílem bakalářské práce bylo zhodnotit možnosti spojování optických vláken. V praktické části jsou tyto možnosti dostatečně popsány. Výhradu mám ke kapitolám 3 a 6, jejichž délka je pouze polovina strany. V další části jsou uvedeny matematické vztahy pro výpočet mechanických odchylek u konektorů. Ty jsou následně použity v aplikaci, která slouží pro výpočet útlumu trasy. Popis funkce je stručný, ale pro uživatele dostačující. V záložce graf jsou použity pouze obrázky a nikoli vykreslení grafu funkce za použití programu. Dále aplikace neobsahuje grafy, které by zobrazovaly rozložení intenzity světla ve vlákně pro různé odchylky konektorů. Hodnoty zadávané v aplikaci mohly být v jednotkách, jaké jsou uváděny v teorii. Například zadávat příčnou odchylku v metrech, když se pohybuje řádově v mikrometrech, je nepohodlné. Student během řešení práce neměl snahu konzultovat a dílčí výsledky práce posílal se zpožděním. Měsíc před odevzdáním jsem neměl žádné informace, jestli vůbec zadání splní. Z formálního hlediska bych měl výtku k rozdílnému odsazení začátku odstavců. Dále obrázky mohli být kreslené barevně a jsou zbytečně velké. Grafy jsou nekvalitní a písmo rozmazané.

Posudek oponenta

Šporik, Jan

Student Jaroš měl za úkol zhodnotit současné možnosti spojování optických vláken. Teoretická část práce splňuje zadání, ikdyž mám výhrady k práci s literaturou a citování použitých zdrojů. Použitá literatura není v seznamu řazena dle výskytu v textu práce. Dále postrádám citaci zdroje [X] http://cs.wikipedia.org, ze kterého je nepochybně čerpáno v celé práci, zřetelně je to vidět v kapitole 2, 2.1 a 2.2. Student parafrázuje a rozšiřuje převzatý text, není zdroj uveden. V kapitole 2.2 student bohužel opomenout nebo úmyslně smazal „až 10 Gbit/s“, takže tvrdí, že mnohovidová vlákna umožňují přenos okolo 10 Mbit/s a tvrdí, že je to dostatečná rychlost. Dle [X](wikipedia) je ovšem uvedeno 10 Mbit/s až 10 Gbit/s. V praktické části mělo být provedena studie použití různých spojů v různých místech sítě. Student věnoval této problematice kapitolu 6 s rozsahem poloviny strany A4, kde shrnul všeobecně známá fakta. Neuvažoval cenovou náročnost provedení jednotlivých typů spojení. Dále měla být vytvořena aplikace s možností volby přenosových parametrů aktivních prvků a dále pasivních prvků. Aplikace neumožňuje volbu aktivních prvků. Splňuje zadání v bodech týkajících se pasivních prvků. Je možné počítat vložný útlum, který může vzniknout na konektorech. Zadávané parametry, ale nejsou vhodně voleny. Zadávání vstupních parametrů v základních jednotkách, což značně znepříjemňuje zadávání odchylek v řádech mm,µm. Také parametr „průměr stopy LP01“ mohl být nahrazen parametry, ze kterých je vypočítán (NA, vlnová délka, poloměr jádra). Záložka graf umožňuje zobrazit grafy (obrázky) z kapitoly 7. Není žádná vazba mezi grafy a návrhem trasy. Formálně nedostatky vidím v nízké kvalitě obrázků (pdf verze). Mezery mezi jednotkou a veličinou jsou různého formátu. Str. 11 (250µm do 900 µm.) Doporučuji využívání nedělitelných mezer, která zamezí odskoku jednotky od hodnoty na další řádek (str. 17). Zkratky v textu nejsou vysvětlovány při prvním použití zkratky. Seznam zkratek na konci práce. Některé zkratky nejsou vysvětleny vůbec (FTTD). Odbornost práce je velmi snížena nesrovnalostmi (Tvrdí, že zdroje a detektory je spojují přes konektory a pak tvrdí, že vlákna se mezi sebou spojují svařováním a spojkami. Na str. 25 je „a“ označeno jako poloměr (u vzorce 8.7) i průměr jádra (popis obr.7.6). ) Práci doporučuji k obhajobě.

eVSKP id 32204