SKŘIVANOVÁ, V. Metody identifikace PHA produkujících bakterií [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2016.
Veronika Skřivanová se ve své diplomové práci věnovala vývoji metod umožňujících identifikaci PHA akumulujících bakterií. Práce byla metodicky velice široká, protože zahrnovala jednak kultivační a mikroskopické techniky, ale také spektroskopii a molekulárně biologické metody. Studentka přistupovala k experimentální práci zodpovědně, aktivně a samostatně. Prokázala praktičnost, zručnost a schopnost a ochotu učit se nové věci. Dokázala sama organizovat složité a nové experimenty a zavedla nové metody. Postup práci a i výsledky průběžně konzultovala a sama se podílela na návrhu experimentů. Výsledky její práce – především optimalizované postupy pro identifikaci phaC genů budou dále využity jako základ při řešení konkrétních vědeckých projektů. Při zpracování textové části práce prokázala studentka schopnost práce s odborným textem a odbornou zahraniční literaturou, dokázala také efektivně presentovat experimentální data a formulovat parciální i dílčí závěry. Proto práci doporučuji k obhajobě a hodnotím známkou A.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | A | ||
| Využití poznatků z literatury | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | A |
Autorka se v předložené diplomové práci zabývá testováním, optimalizací a porovnáváním metod vhodných pro identifikaci bakterií produkujících PHA. Celá práce je logicky členěna do 6 hlavních kapitol a vhodně zvolených podkapitol. Velmi kladně hodnotím zvládnutí velkého množství kultivačních, mikroskopických, spektroskopických i molekulárně-biologických technik, a to z jak z hlediska teoretického, tak především z hlediska experimentálního. Získané výsledky a výstupy jsou podrobně zpracovány a diskutovány na 30 stranách textu. Celý text diplomové práce je zpracován velmi pečlivě bez zjevných gramatických nebo stylistických chyb či překlepů. Vše je doplněno přehlednou obrazovou dokumentací. Nicméně na většinu obrázků a tabulek není odkazováno v textu, což místy zhoršuje orientaci. Celá diplomová práce je doplněna vhodným počtem zahraničních citací, i když jejich seznam v kapitole 6 není úplně jednotný. Dále mám k samotnému textu následující komentáře: • Několikrát se v textu objevuje nesprávné použití rod /druh např. str. 14 … u rodu Cupriavidus necator; u rodu Rhodospirillum rubrum… (mělo by být uvedeno druh), a dále to stejné v celém textu např. na str. 20 • Str. 17 - Obr. 8 je velmi špatně čitelný a není možné rozpoznat označení jednotlivých genů, doporučila bych příště zvolit lepší rozlišení • Str. 42 – Obr. 22 - chybí údaj o zvětšení při pozorování světelným mikroskopem + měřítko Tyto drobné nedostatky nijak nesnižují vysokou úroveň předložené práce, která splňuje nároky kladené na diplomovou práci. Proto ji doporučuji k obhajobě a hodnotím A. Otázky: 1. V metodice neuvádíte zdroje sekvencí použitých primerů. Navrhovala jste si primery sama? 2. Je podle Vás vhodné využít měření Ramanova spektra Ramanovským mikroskopem pro identifikaci PHA produkujících kmenů ve složitých bakteriálních konsorciích? Jaký je Váš názor? 3. I přes úspěšnou izolaci DNA z E.coli (viz. Tabulka 4) se v PCR nepodařilo amplifikovat úsek 16S rRNA. Čím si to vysvětlujete? 4. Tvrdíte, že klasická PCR není vhodná pro kvantifikaci. Kterou techniku založenou na amplifikaci DNA byste pro kvantifikaci zvolila?
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Logické členění práce | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
| Využití literatury a její citace | B | ||
| Úroveň jazykového zpracování | A | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | A |
eVSKP id 88134