HVOZDENSKÝ, P. KVANTIFIKACE A ZVYŠOVÁNÍ PŘESNOSTI MĚŘENÍ PRŮHYBU MOSTŮ [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2008.
Zadání je pro strojaře dosti atipické, nicméně s využitím zásad pro zajištění přesnosti měření ve strojírenské metrologii se podařilo diplomantovi daný problém úspěšně vyřešit. Pracoval iniciativně s vysokým nasazením.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
| Vlastní přínos a originalita | A | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | A | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | A | ||
| Práce s literaturou včetně citací | A | ||
| Samostatnost studenta při zpracování tématu | A |
Diplomant se zabývá velice zajímavým tématem, měření průhybů mostů při přejezdech nadměrných přeprav. Ve své práci se snaží zkvalitnit a zlepšit toto měření a zároveň upozornit na možné chyby a nepřesnosti vzhledem k použitému závěsnému materiálu, povětrnostním podmínkám a poloze snímačů. V úvodu popisuje historii a vývoj mostů, jejich katastrofy a nastiňuje způsob a zatřídění mostů podle zatížitelnosti a použitelnosti do jednotlivých kategorií. Dále seznamuje čtenáře s metodami měření, měřícími přístroji a problematikou nadměrných přeprav. V praktické části se diplomant zabývá hlavně dvěma oblastmi výzkumu: a) vliv druhu závěsného materiálu na kvalitu měření b) odchylky způsobené měřením mimo svislou osu ad a) Autor zde řeší problematiku tepelné roztažnosti závěsného materiálu vzhledem k měnící se teplotě v době měření. Proto zkouší tři druhy závěsného materiálu a snaží se určit ten nejvhodnější. - Problematika je velice zajímavá, ale pro toto testování bych doporučil jiné místo a čas než při přejezdu nadměrné přepravy. Prokazatelnější bych viděl umístit závěsná lanka (ocelový nerezový drát, vlákno Dyneema, ocelový drát žíhaný) vedle sebe na klidné místo a měřit jejich tepelnou roztažnost, po dobu např. celého dne, tím se zajistí velké výkyvy teplot a bude možné objektivnější porovnání jednotlivých závěsů. Z kapitoly 5.1 jako nejprůkaznější považuji pouze měření na 6. nosníku, na kterém byly umístěny dva snímače č. 3 a 4 s různými závěsy. Na obrázku č. 44 je vidět pouze trvalá deformace způsobená přejezdem přepravy a ne vliv teplotních změn na závěsy. Vliv teplotních změn je částečně vidět v příloze 1 z celkového grafu, hlavně v době ještě před přejezdem, ale to by bylo potřeba detailnějšího průzkumu. ad b) Zde velice kladně hodnotím porovnání mezi skutečným měřením, teoretickým příkladem a grafickým ověřením. Pouze bych zde doplnil výpočtový vzorec pro výpočet skutečného průhybu v závislosti na měření mimo svislou osu.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
| Vlastní přínos a originalita | A | ||
| Schopnost interpretovat dosaž. vysledky a vyvozovat z nich závěry | A | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | A | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | B | ||
| Práce s literaturou včetně citací | A |
eVSKP id 11396