Posudky závěrečné kvalifikační práce

Posudek vedoucího

Klučáková, Martina

Řešení diplomové práce bylo poměrně složité. Z experimentálního hlediska bylo nutné nejprve vybrat vhodné difuzní sondy a optimalizovat metodiku. Student pracoval samostatně na řešení zadání a jeho přístup zejména v oblasti experimentů byl velmi dobrý. Byly získány kvalitní a zajímavé výsledky, které budou sloužit jako základ dalšího výzkumu na FCH. Navrhuji práci hodnotit stupněm A.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků zadání	A
Studium literatury a její zpracování	A
Využití poznatků z literatury	A
Kvalita zpracování výsledků	A
Interpretace výsledků, jejich diskuse	A
Závěry práce a jejich formulace	A
Využívání konzultací při řešení práce	A
Celkový přístup k řešení úkolů	A

Navrhovaná známka: A

Posudek oponenta

Kalina, Michal

Student Pavel Kolesa vypracoval diplomovou práci zabývající se velmi zajímavou a vysoce aktuální oblastí studia reaktivity chitosanu. V rámci experimentálních prací studoval interakce tohoto biopolymeru s opačně nabitými azobarvivy prostřednictvím jednoduchých sorpčních a difúzních experimentů v hydrogelové matrici na bázi termoreversibilního biopolymeru agarózy. Předložená práce v rozsahu 78 stran plus 2 strany příloh je formálně správně a logicky rozčleněna na jednotlivé kapitoly (teoretická část – 33 str., současný stav problematiky – 6 str., experimentální část – 6 str., diskuze a výsledky – 17 str., závěr – 2 str.). Student v práci citoval 57 jednotlivých zdrojů literatury. Podstatnou část tvoří velmi rozsáhlá a do detailů zpracovaná teoretická část. Jako oponent musím vyzdvihnout velmi dobrý a čtivý způsob, jakým je práce napsána. K této části práce bych přece jenom drobné výtky našel (zbytečný popis pro práci nepodstatných difúzních modelů v kapitolách 3.6.4.1, 3.6.4.3 a 3.6.4.4; v kapitole 3.6.3 – složitější případy difúze je diskutována difúze s chemickou reakcí ale chybí podstatný vliv gelového prostředí na difúzní proces). Následuje kapitola „současný stav problematiky“, ve které je rozsáhle diskutována aktuální literatura. Zde bych možná doporučoval spíše volit více jednotlivých zdrojů literatury na úkor detailního popisu. Experimentální část práce poskytuje opět velmi zdařilý souhrn jednotlivých provedených experimentů. Student nejprve na základě studia literatury vybral vhodné zástupce azobarviv, které následně v práci podrobil prvotním experimentům (studium pH a časové stability, sorpční experimenty). Na základě získaných výsledků posléze zvolil tři zástupce barviv, které využil v následujících difúzních experimentech. Naměřené výsledky jsou ve většině případů dobře zpracovány, vše je velmi dobře okomentováno, závěry jsou formulovány jasně a správně. Student rovněž využívá statistické zpracování dat. K této části práce mám dvě větší připomínky. První souvisí se zpracováním výsledků ze sorpčních experimentů. Přece jenom porovnávat naměřená data ze sorpcí na základě naměřených absorbancí barviva v jednotlivých hydrogelech mně nepřijde nejvhodnější (studované hydrogely nejsou totožné, tudíž směrnice kalibrační závislosti pro různé přídavky chitosanu v gelech se zcela jistě bude lišit). Lepší by bylo metodou kalibrační křivky (kalibrační křivky pro stejné systémy student využíval u difúzních experimentů) nejprve korigovat data na baselinu a až následně porovnávat stanovené koncentrace barviv v jednotlivých gelech. Druhá připomínka je ke způsobu studia vlivu pH. Student v této části práce mění pouze pH zdrojového roztoku, ale gelová matrice zůstává stejná (neutrální). Dle mého názoru, tak bude docházet podle pH použitého zdrojového roztoku ke vzniku gradientu pH podél gelu. Z formálního hlediska (typografie, zpracování grafů, citace literatury) je diplomová práce až na drobné detaily (str. 36 patří „kartézský“ místo „kartéziánský“; str. 14 formulace „kovové anionty“; nadpisy první úrovně lépe dávat vždy na novou stranu; sjednotit způsob uvádění jednotek v práci „ml“ vs. „g•dm3“; str. 56 jednotka koncentrace „g•dm“ apod.) zpracovaná na vysoké úrovni, což svědčí o důslednosti a pečlivosti studenta. Výše uvedené spíše drobné nebo formální nedostatky nesnižují úroveň předložené diplomové práce studenta Pavla Kolesy. Práce prezentuje a diskutuje velmi zajímavá experimentální data, která jistě obohatí dlouhodobý výzkum na FCH VUT v Brně zabývající se reaktivitou hydrogelů. Předložená práce splnila dle mého názoru všechny počáteční vytyčené cíle, doporučuji ji k obhajobě a hodnotím ji stupněm „výborně“ (A).

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků zadání	A
Logické členění práce	A
Kvalita zpracování výsledků	B
Interpretace výsledků, jejich diskuse	B
Využití literatury a její citace	B
Úroveň jazykového zpracování	A
Formální úroveň práce – celkový dojem	A
Závěry práce a jejich formulace	A

Navrhovaná známka: A

Otázky

Může diplomant navrhnout experiment, na základě kterého by bylo možné ověřit, jestli opravdu dochází k interakci mezi chitosanem a barvivy zejména prostřednictvím NH2 skupin (tak jak diplomant několikrát v práci uvádí) a nejde například o nějaký typ nevazebných interakcí?
Mohl by diplomant krátce definovat pojem bioadhezivní polymer? (pojem uvedený v DP na str. 11)
Čím si diplomant vysvětluje změnu intenzity a odstínu barvy jednotlivých gelů obsahujících použitá barviva v závislosti na hodnotě pH?
Mohl by diplomat vysvětlit, co může být příčinou rozdílné mobility a míry interakce jednotlivých barviv v gelech obsahujících stejná množství chitosanu?
V práci diplomant ilustruje fotografii hydrogelů s nadifundovaným barvivem (Sirius red F3B) z roztoku o pH = 3 (Obr. 27), ze které je zřejmé (zejména u gelů s obsahem chitosanu) poměrně ostré rozhraní nadifundovaného barviva a čistého gelu. Mohl by diplomant porovnat Obr. 27 s koncentračními profily gelů s obsahem chitosanu (Obr. 25). Jde mi zejména o uvedení, kterou část Obr. 27 koncentrační profily na Obr. 25 ilustrují. V Obr. 25 totiž není znázorněna ona skoková změna koncentrace uvedená na Obr. 27 (respektive která je dále popsána v diskuzi výsledků na str. 66 a 67).