STIBUREK, M. Distribuce analogového signálu optickým vláknem [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2010.

Posudek vedoucího

Šporik, Jan

Diplomová práce studenta Stiburka popisuje problematiku distribuce analogového signálu optickým vláknem a splnil všechny body zadání. V teoretické části jsou porovnány jednotlivá přenosová média. Dále je podrobně popsán systém RFoG, který umožňuje distribuci analogového signálu (nejčastěji TV signálu). Popisuje vlastnosti součastně dostupných převodníků, které využívá RFoG. Původním záměrem byla simulace převodu analogového signálu na signál optický. Student sám projevil zájem rozhodl se realizovat dva převodníky, umožňující přenos analogového signálu přes optické vlákno. Pro realizaci zvolil frekvenční modulaci a jako přenášený signál televizní signál. Studentovi se podařilo navrhnout a vyrobit funkční převodník. Kvalita přeneseného signálu může být ovlivněna použitím součástek dostupných v českých obchodech. Kvalitnější ,ale nedostupné součástky nebyly uvažovány. Student na vypracování práce velmi samostatně a pečlivě pracoval, pravidelně konzultoval.

Posudek oponenta

Rampl, Ivan

Pan Martin Stiburek měl za úkol ve své bakalářské práci jednak prostudovat problematiku šíření radiového signálu vhodnými přenosovými medii, porovnat vlastnosti různých přenosových medií a provést demonstraci převodu analogového radiového signálu na signál optický. Zde je mírný nesoulad mezi názvem bakalářské práce a pokyny pro vypracování. Úvodní část, která se zabývá různými přenosovými cestami je zpracována opravdu přehledně. Text je srozumitelný a výstižný. Popis neproveden se znalostí věci. Další část je pak věnována vlastnímu návrhu přenosového optického systému. K této části mám několik připomínek. Blokové schéma na obr. 6.3 není dobře. Není jasné, k čemu slouží dva paralelně zapojené kondenzátory M1 a není použit jeden kondenzátor M22 (viz obr.6.4). Táž připomínka se týká obr.6.8 (C23 a C24). Na obr.6.6 je výstupní signál na pinu 9 obvodu NE564 (vysílač). Tvar signálu na pinu 6 (obr.6.7) není uveden. Pokud by při FM modulaci amplituda na pinu 9 obvodu NE564 kolísala, došlo by zde k parazitní šířkové modulaci. Vlastnosti LED nacházející se ve vysílací části nejsou popsány (z hlediska přenosu impulsů). V závěru práce bych očekával, že zde bude zmínka o tom, proč došlo ke snížení kvality přenášeného signálu. Po formální stránce je možno vytknout některé překlepy a také to, jak je napsána rozpiska součástek. Není také zřejmé, jak byly získány hodnoty jednotlivých prvků obvodů vysílače a přijímače. Předložená bakalářská práce splňuje zadání a proto ji doporučuji k obhajobě.

eVSKP id 32260