ZEDNÍK, J. Algoritmy pro stanovení efektivní hodnoty napětí [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2016.
Cílem diplomové práce bylo provést teoretickou analýzu metod měření efektivní hodnoty napětí se zaměřením na nekoherentně navzorkované signály a ověřit vybrané algoritmy pomocí simulací v prostředí LabVIEW. Diplomová práce navazovala na semestrální projekt, ve kterém student provedl literární rešerši v dané oblasti a realizoval klasickou a modifikovanou metodu stanovení efektivního hodnoty napětí v časové oblasti. Bohužel při práci v letním semestru došlo k časovému zdržení při programování, takže student zvládl realizovat pouze jednu z teoreticky popisovaných metod ve frekvenční oblasti. Student pracoval samostatně pod vedením vedoucího. Pravidelně se dostavoval na ústní konzultace.
Úkolem p. Zedníka bylo provést literární rešerši stanovení efektivní hodnoty napětí pro nekoherentně navzorkované signály, nastudovat metody stanovení napětí v časové a frekvenční oblasti. Dále vytvořit program v prostředí LAbVIEW pro výpočet efektivní hodnoty napětí podle nastudovaných metod, umožnit srovnání výsledků metod a provést chybovou analýzu. Náročnost zadání lze považovat jak po stránce odborné, tak časové za odpovídající požadavkům kladeným na diplomovou práci. Na základě předložené průvodní zprávy lze konstatovat, že autor s uvedenými výhradami zadání splnil. Průvodní zpráva má 50 stran, skládá se ze 3 kapitol. Práci lze rozdělit na tři části. Kapitolu 2 (rozsah 18 stran) lze označit za teoretickou část práce. Student popisuje základní pojmy, metody stanovení efektivní hodnoty nekoherentně vzorkovaných signálů. Funkčnost metod je znázorněna na harmonickém signálu s necelistvými násobky period. K této kapitole nemám zásadních výhrad. Vlastní praktická část je obsažena v kapitole 3 (rozsah 12 stran). Student popisuje funkčnost navržené aplikace v prostředí LabVIEW. Pro uživatele umožňuje generovat tři různé simulované signály i vložit i reálně vzorkovaný signál z praktického experimentu. Jsem přesvědčený, že vstupní signál lze získat i on-line přímo z reálného funkčního generátoru a aplikace nemusí být omezena na práci jen s PC. Student realizoval klasickou a modifikovanou metodu v časové oblasti a ve frekvenční oblasti pouze metodu ze spektra s využitím metody oken. Metoda ze spekter s využitím metody oken a interpolace nebyla realizována. Student neuvádí důvod, proč tomu tak je, když ji v teoretické části popisuje. Pro stanovení chybové analýzy výsledky student porovnává se správnou hodnotou efektivní hodnoty napětí. Zde se student dopustil chyby, protože za správnou hodnotu považuje efektivní hodnotu předpokládaného signálu s celými násobky period a ne ekvivalent stejnosměrného napětí pro simulovaný nekoherentní signál. I přesto výsledky simulačních experimentů potvrzují teoretické poznatky o chybové analýze. Ověření funkčnosti aplikace pojednává kapitola 4 (rozsah 10 stran). Student testoval simulované signály o různých průbězích – harmonický, obdélníkový a pilovitý. Diskuze k uvedených výsledků mohla být detailnější a především založená na experimentálně získaných datech. Práce má vhodnou grafickou úroveň. Přiložená práce celkově svědčí o inženýrských schopnostech diplomanta. Navrhuji hodnotit práci Bc. Zedníka známkou "C/dobře".
eVSKP id 93959