PIJÁČEK, O. Univerzální řídicí jednotka pro BLDC motory [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2016.
Studentovi Ondřeji Pijáčkovi bylo v rámci diplomové práce ve společnosti Honeywell International s.r.o. zadáno navržení univerzální řídící jednotky pro BLDC motory. Jelikož se jedná o projekt v rámci leteckého průmyslu, bylo třeba splnit přísné podmínky pro design HW a SW dle příslušných certifikačních norem. Dle vyjádření konzultanta Kryštofa Chotaše se student zodpovědně věnoval jak HW, tak SW návrhu řešení. Pracovní nasazení studenta bylo odpovídající jeho zkušenostem. V rámci konzultací s vývojovým týmem byly studentovi poskytnuty rady ohledně robustnosti návrhu obvodů tak, aby mohl HW projít i následnou certifikací. Co se týče návrhu SW, student pracoval samostatně a podařilo se mu dosáhnout požadovaného cíle. Po prostudování práce byly splněny všechny body zadání, avšak je škoda, že nedošlo k ověření funkčnosti navrženého HW. Ocenil bych lepší technické vyjadřování viz. kapitola 5, která je věnována výběru komponent. Práce svědčí o inženýrských schopnostech studenta a doporučuji ji k obhajobě. Navrhuji hodnocení C - 75.
Student Bc. Ondřej Pijáček vypracoval diplomovou práci na téma Univerzální jednotka pro BLDC motory. Tato práce byla realizovaná ve spolupráci se společností Honeywell International, s.r.o. . Zadání diplomové práce je po časové a odborné stránce středně obtížné, případná realizace HW by se dala považovat za obtížnou. Práce je logicky rozčleněna do několika úvodních kapitol, které následují kapitoly o samotné realizaci řízení BLDC. Po slohové stránce práce obsahuje často zbytečně složité větné konstrukce. U některých odborných částí se autor dopouští nepřesné, či příliš obecné formulace problému, či jeho řešení. Některé převzaté obrázky nejsou řádně odkázány na zdroj, jiné jsou zbytečně převzaty (např. když se převzaté zapojení liší od toho realizovaného). Poněkud ambiciózním cílem se ukázala být konstrukce vlastního prototypu řídicí jednotky. Realizace této jednotky je nad rámec zadání, ale koncept včetně schématu jsou součástí zadání. Autor nikde neuvádí kompletní schéma měniče, přestože uvádí kroky vedoucí k volbě jednotlivých komponent. Volba jednotlivých prvků se zdá být vzhledem k zamyšlenému použití měniče správná. Testování řídicího algoritmu (six-step komutace) autor prováděl na odlišném měniči z komerčního kitu pro řízení BLDC. Volba motoru se od požadovaného řešení liší rozhraním pro měření polohy rotoru a tím se poněkud komplikuje přenos stávajícího řešení na novou desku. Autor zcela ve své práci opomíjí část o volbě parametrů PI regulátoru. Jedinou zmínkou je použitá metoda (Ziegler-Nichols) a jednoduché kritérium (funguje-nefunguje), kterým je vybrána výsledná sada parametrů. Celkově představuje diplomová práce kompletní řešení zadané problematiky a svědčí o inženýrských schopnostech diplomanta. Všechny uvedené nedostatky zařazují práci mezi průměr. Celkové hodnocení práce je dobře 70 bodů (C).
eVSKP id 94444