PACURA, D. Neviditelné značení digitálních signálů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2016.
Zadání práce Bc. Dávida Pacury patřilo mezi obtížnější a to převážně z důvodů cílové oblasti zájmu a časové náročnosti. Student v rámci řešení zadání práce nastudoval znalosti z oboru zpracování obrazu, ale také znalosti o formátech pro uložení obrazových dat a zabezpečení informace samoopravnými kódy. Získané znalosti využil při návrhu a realizaci metod pro skryté značení digitálního signálu / obrazu. Práci student věnoval velké množství času a úsilí. V průběhu řešení práce byl patrný jeho zájem o řešení daného problému. Pracoval iniciativně, samostatně a své průběžné výsledky prezentoval na pravidelných konzultacích v průběhu celého studia. Veškeré body zadání byly splněny. Na základě nastudovaných znalostí student vhodně navrhl vlastní metody pro vložení skrytého vodoznaku do obrazových dat. S pomocí knihovny OpenCV student realizoval funkční algoritmy vedoucí k úspěšnému vložení i následné detekci a přečtení informace o vodoznaku ze vstupního snímku. Vytvořil databázi testovacích snímků a navrhl metodiku pro vyhodnocení robustnosti uložení vodoznaku na základě jeho zpětné detekce po definované kaskádě obrazových transformací. V práci kladně hodnotím studentem provedené zhodnocení úspěšnosti detekce a robustnosti navržených metod a také srovnání výsledků s veřejně dostupnými řešeními pro vkládání vodoznaku do digitálního obrazu. Z uvedeného zhodnocení je patrné, že studentem navržená metoda představuje řešení, jehož výsledky jsou srovnatelné s běžně dostupnými komerčními aplikacemi. V závěrečné kapitole je věnován dostatečný prostor ke zhodnocení dosažených výsledků a uzavření problematiky. Diplomant prezentoval průběžné výsledky této práce na studentské soutěži EEICT 2016, kde získal první místo v kategorii: Zpracování signálu, obrazu a dat. Student věnoval řešení práce dostatek času. Dosažené výsledky i formální zpracování práce jednoznačně svědčí o inženýrských schopnostech studenta. Předložené práci navrhuji hodnocení: výborně - A.
Zadání práce lze považovat za odborně průměrně obtížné, ale nadstandardně pracné. Práci bych vyzvedl hlavně za přehledný a téměř vyčerpávající přehled řešené problematiky vkládání vodotisků do digitálních signálů (cca 45 stran textu) a přehledný popis navržených experimentů a jejich vyhodnocení (str. 70). V podstatě povedený je také výběr snímků v galerii, která pro testování algoritmů obsahuje celkem 100 obrazů ze čtyř typově odlišných oblastí (syntetické, počítačová grafika, malba a fotografie). Z hlediska bodu 3 zadání, kde měl diplomant navrhnout několik různých algoritmů pro generování a vkládání vodoznaku do obrazu, není v kapitole 5 zcela zřejmé, jaká část je vlastním dílem a jaká část je převzatá z literatury popř. jak až dalece jsou algoritmy seskládány z již hotových známých funkčních bloků. Dokumentu lze vytknout jen málo formálních chyb jako např. osamocené podkapitoly, docela časté nicméně spíše drobné gramatické chyby (členy, is/are, koncová s apod.), chyby ve formátování různých druhů referencí, nepoužité citace (výrazné např. na str. 9 uvádějící základní terminologii) a chybějící definice symbolů rovnic (např. O ve 2.2). Naopak velmi mile mě překvapila třicetistránková pasáž dvou kapitol 7 a 8 tvořící praktickou část práce. Zde jsou porovnány navržené/seskládané/přejaté algoritmy a vyhodnoceny vlastní experimenty a to velmi podrobně a přitom přehledně a jasně. Diplomová práce pana Pacury je i přes řadu drobných pochybení zcela jistě velmi nadprůměrnou prací a to jak z formálního tak i odborného hlediska. Práci doporučuji prezentovat před komisí.
eVSKP id 94464