OBRŠÁL, N. Annahof [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. 2016.
Experimentální projekt Norberta Obršala odráží jeho invenční uvažování o architektuře. V případě Annahofu, stejně jako v předdiplomním projektu kaple v Ječmeništi, nacházíme svébytnou architektonickou formu, která znejasňuje hranici mezi groteskním a reálným, mezi ironizujícím a vážným. Tato dualita však odráží konzistentní autorův názor. Lehká ironie není destruktivním činitelem, která by nás zavedla k utopickým manifestům Archigramu. Je spíše impulsem k rozbití tradičních schémat, ve kterých se současná architektura mnohdy pohybuje. Norbert Obršál přináší novodobému člověku luxus opustit klimatizované , uměle osvětlené prostředí protkané elektronikou a dává mu možnost stanout v domě, jehož forma je podřízena vyššímu řádu pohybu Slunce.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Přístup studenta ke zpracování | A | 95 | Student pracoval během celého magisterského studia s mimořádným zaujetím, jeho nestandartní výkon dokládá fakt, že absolvoval půlroční studijní stáž v zahraničí, aniž by to ovlivnilo jeho postup v rámci předdiplomního projektu. |
Práce dokládá schopnost i kreativitu autora a osobně se mi tento projekt velmi líbí. Ovšem, začlenění nepoetických čili realistických elementů, které by ukázaly reálnou technickou skladbu stavby, by nepoškodilo unikátnost a poetičnost architektury.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Urbanistické řešení | A | Věž jako jediná dominanta v areálu má státnost a sílu. Je to chrám místní památky: příjemný, děsivý i anonymní. Projekt přesahuje měřítka propojením kolektivní historie, krajiny, sídla, domu a pokojů s velmi minimální intervencí. Úsek z lesa do věže je provokativní. Vztah mezi věží a studnou má společenský význam a nese pocit těžkosti. Na dvoře má věž měřítko pouze jako rodinný dům, což je vidět v situačním plánu. Kvůli odloučení má věž vlastní vnitřní geometrické sídlo a nemá fyzickou návaznost do původní stavby, ale je situována tak přesně v prostoru areálu, že celá zahrada dvora je její součástí. | |
| Architektonické řešení | A | Forma věže je instrumentem ke komunikaci vztahů s okolím. Této formě s velikou tektonickou a monolitickou hmotou přídávají lehkost její dlouhé křivky, což je velmi zajímavé řešení. Dlouhé panorama pokojů v centrální hale tvoří imaginární obraz náměstí, který příchází z daleké louky a pak se rozplyne ve světle. Další zajímavosti je propojení s přímým slunečním světlem a různorodostí kinematografických obrazů objektu. Pohledy v interiéru jsou krásně osvětlené, ale architektonická definice exteriéru není jasná. | |
| Provozní řešení | B | Řešení světla společně s proporcí a orientací pokojů je docela správné. Dispozice interiéru s pomocí kříže funguje dobře a zároveň funguje jako srozumitelný rám naproti nepravidelné periferií objektu. Pokoje v prvním patře a jejich vztahy mezi sebou jsou jednoduché, ale dobře navržené. To samé platí pro svislé dispozice patra. Dům by ale měl být praktičtější, např: umístění prostorů pro toaletu a skříní. | |
| Technicko konstrukční řešení | C | Není jasné, zda autor nepoužil základní věci jako jsou izolace a ochrana proti vodě kvůli estetice, nebo protože nezná technicko konstrukční řešení v našem podnebí. Jsou zde další nevyužité možnosti v rámci architektonických detailů a elementů v interiéru i exteriéru, např: vstupní dveře, střecha, fasády, přesné umístění hran a rohů u schodů, zdi a podlahy. | |
| Formální úroveň | A | Projekt je elegantně prezentován. Čitelnost architektonického projektu je ale zbytečně komplikovaná. Celkově je koncept jasně realizován, ale v portfoliu chybí výkresy se standardními symboly, popisy a rozměry. Nicméně obrazy a poetická citlivost jsou velmi pěkné. |
eVSKP id 90737