KRYKORKA, D. Automatizace varny pivovaru [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2016.
Během zpracování diplomové práce student prokázal teoretické i praktické znalosti. Řešení práce věnoval potřebné úsilí. Prokázal schopnost samostatné práce při návrhu a realizaci automatizace varny pivovaru. Student pracoval na externím zadání pod vedením externího konzultanta Ing. Pavla Théra z firmy ProjectSoft HK a.s. Konzultací prakticky nevyužíval, což se odrazilo na úrovni průvodní zprávy. Z hlediska vedoucího nemám k práci studenta připomínky.
Náročnost zadání DP po stránce odborné je nízká, jde o klasický projekt řídicího systému založeného na PLC a vizualizaci SCADA, tedy projekt, jaké se dělají dnes a denně. Po stránce časové je náročnost naopak vysoká, rozsah projektu je takový, že bez předpřipravených standardních modulů by student nebyl schopen v realisticky vzatém termínu projekt vytvořit. Zadání práce je rozděleno do sedmi bodů, tak je zhodnotím postupně. Zpracování rešerší týkající se varny pivovaru není bod zásadní, ale v práci zcela chybí. Místo něj student obsáhle, na 13 stránkách, popisuje teorii fyzikálně chemických procesů, probíhajících při výrobě piva. Technologické informace skutečně potřebné pro vlastní řešení automatizace varny pivovaru by se vešly do 3 stran. Není v tom, ani se to nepředpokládalo, nic, co by student sám vymyslel. Dále měl student zjistit původní stav varny z hlediska elektrovýzbroje a technologie. To student zvládl na 10 řádcích a 3 obrázcích. Následuje kapitola, v níž už má být navržena a popsána modernizace varny. Z popisu je jasné, jak bude řídicí systém varny rozšířen hardwarově a softwarově. Výhrady mám k popisu HW, kde student uvádí prvky, aniž by je podrobněji popsal, takže to navozuje otázku, zda on sám ví, co tyhle prvky jsou. Mám na mysli ventilové jednotky FESTO CPX nebo periferní I/O jednotky ET200, které student označuje jako IM, což je pouze interface modul periferní jednotky. Další bod zadání je návrh a realizace řídicího systému, včetně komunikace a systému SCADA. Zde student překvapivě představuje základy řízení dávkových procesů podle standardu ISA S88. Překvapivě proto, že dále ve své práci dávkové řízení nepoužívá, i když by je použít měl. To mu ukládá další bod zadání, podle kterého by měl navrhnout a realizovat algoritmy dávkového řízení. Způsob, jakým algoritmy zpracoval je sekvenční, tedy metoda "krok – přechod – krok“, plus „akce v kroku“, zatímco dávkové řízení je „procedura - operace – fáze“. K vytvoření algoritmu byla zvolena dobrá cesta, ale obsahově je neúplný. Podle tohoto algoritmu, který student zpracoval, by nikdo nemohl vytvořit řídicí program. Akce v kroku totiž neobsahuje popisy elektrického prvku, se kterým se akce má provést. Tím se dostávám k vlastnímu řídicímu programu, což je další bod zadání. Jak jsem uvedl na začátku, je jasné, že celý řídicí SW je postaven na modulárním standardu zadávající firmy. O tom student takticky mlčí. Z řady standardních programových bloků zmíním jen PID, resp. PSD regulátory. Projekt obsahuje několik regulačních smyček, takže bych očekával aspoň nějaký popis o tom, jak jsou programově řešeny. Vizualizace a s ní související komunikace je jedinou částí práce, za kterou mohu studenta pochválit. Celkově se dá říci, že student zadání splnil s velkými nepřesnostmi, nepochopením, špatným logickým uspořádáním postupů a velmi chabým popisem komentářů v přiloženém programu PLC. Hodnocení: 61 bodů / D
eVSKP id 94405