NOVOTNÝ, J. Behaviorální modely aktivních prvků s nezávislým víceparametrovým elektronickým řízením [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2016.
Práce se zabývá návrhem a realizací behaviorálních modelů pokročilých aktivních prvků definovaných v literatuře pouze základním principem (neexistuje interní uspořádání a vyrobené tranzistorové buňky). Pokročilé prvky umožní elektronické řízení více parametrů v rámci svého více-branového principu. Student si vybral 4 prvky, jejichž zkratky anglických názvů ani nevysvětlit v abstraktu a úvodu práce. Behaviorální modelování spočívalo v tom, že funkci dílčích celků prvku nahradil komerčně dostupnými běžnými i speciálními součástkami pro analogové zprac. signálů (diferenční zesilovače/sledovače, násobičky proudu a napětí, apod.). Student vytvořil i zjednodušené modely 3. úrovně pro linearizované modelování v kmitočtové oblasti. Bohužel většinou zahrnul jen modelování kmit. závislosti jistého branového přenosu, nikoliv už vstupní a výstupní impedance, což taky může být dost podstatné v aplikacích. Místy se zdá, že řádný popis principu funkce prvku je celkem zanedbán a nelze si tak plně představit jak prvek vlastně funguje. Někdy je nejasné jaká je relace mezi sledovaným řiditelným parametrem a řídící veličinou (napětím/proudem). Student navrhl i několik aplikací testovaných „zástupců“ pokročilých aktivních součástek. Nicméně, mnohokrát prezentoval výsledky v ne zcela správné formě a blíže nespecifikoval modifikace testu, modelu, apod. pokud bylo nutné něco upravovat, jak naznačuje v textu. Tyto aplikace (násobič kapacity, filtr s rekonfigurovatelným přenosem) vykazují místy i podivné chování či zásadní odchylky očekávané/simulované/měřené charakteristiky, které však nejsou jakkoliv zdůvodněny či komentovány (rozebrána možná příčina, provedena analýza parazitních vlivů, apod.). Student měl, jak sám podotýká, pro vybraný model vytvořit a navrhnout tranzistorovou strukturu, což však „z organizačních důvodů“ nestihl. K věcné i formální stránce mám celkem dost připomínek. Mnoho obrázků je vloženo s až obrovským zvětšením (není třeba mít obrázky na strany A4). Výsledky simulací, experimentů a teoretických průběhů by měly být v jednom obrázku pro snadné porovnání, velmi často to tak není (tím myslím, že výsledky např. v obr. 28 – 31 by měly být uvedeny a porovnány s výsledky v obr. 39 atd.). Navíc se zdá, že některé simulované charakteristiky nebyly měřením ověřeny, především DC měření převodních charakteristik (např. obr. 5, obr. 30, 49, 54, …). Víceméně se zdá, že se student zaměřil na experimenty pouze v kmitočtové oblasti. Místy se zdá, že studentovým cílem bylo vytvoření co největšího množství výsledků (grafů), kterými se v práci opravdu nešetří. Horší je to s komentáři k nim (co je vlastně zobrazeno a proč to tak je). Komentář jednotlivých výsledků je velice omezen. Bylo by vhodné naznačit i podmínky jednotlivých testů (co jak a kam bylo připojeno/nastaveno – graficky nakreslit testovací zapojení v konkrétním typu měření). Student odvedl celkem velké množství práce a navrhl robustní testery/modely. Některé výsledky práce mohou být po úpravě využity k dalšímu výzkumu. Lze mu proto řadu prohřešků odpustit. Většina z nich by navíc byla snadno odstranitelná, kdybych měl možnost do rukopisu práce zasáhnout. Takto však zbytečně znehodnocují text závěrečné zprávy. Student pravidelně docházel na konzultace (ke konci semestru i několikrát týdně), ale díky práci pod dohledem mne moc nepřesvědčil o schopnosti samostatně řešit složitější inženýrské problémy, a ne vždy respektoval moje doporučení, především pro finalizaci závěrečné zprávy a uvádění některých výsledků. Doporučuji hodnocení D/62b.
viz posudek v pdf
eVSKP id 93445