ZAGUMENNOV, E. Analýza řídicích procedur v mobilních sítích EPS [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2016.
Náplní práce studenta bylo prostudování řídicích procedur v mobilních sítích 4G, a následně z nabytých znalostí navrhnout vhodnou laboratorní úlohu pro předmět MKPM. Student řešil svou bakalářskou práci aktivně, po počátečních konzultacích a stanovení konkrétních cílů pracoval z větší části samostatně, v průběhu semestru konzultoval postup řešení. Praktická část práce probíhala na experimentální síti EPS na Ústavu telekomunikací FEKT VUT v Brně. V průběhu řešení projektu se objevily objektivní překážky, které omezily rozsah praktické části. Překážky spočívaly v omezené funkčnosti experimentální sítě a nemožnosti dekódovat zprávy NAS, což bylo způsobeno nedodržením původních slibů daných dodavatelem technologie EPS. Z hlediska náročnosti tématu práce je nutné podotknout, že porozumět dobře tak rozsáhlé oblasti, jakou jsou současné mobilní systémy, je velmi komplikované a časově náročné, a to i pro studenty magisterského studia, a tak není divu, že se diplomant v práci dopouští řady nepřesností. Problémem byla i jazyková bariéra, takže ani korektor českého jazyka, jsa neznalý problematiky práce neodstranil nesprávné obraty. Navržená a vypracovaná laboratorní úloha je základním materiálem a bude po úpravách zapracována do výuky předmětu MKPM. Závěrem lze konstatovat, že cíle práce byly naplněny, doporučuji práci k obhajobě, vzhledem k nedostatkům odborného charakteru a hodnotím známkou c/72 bodů
Čtení práce znepříjemňuje řada stylistických chyb a překlepů. Text práce ze své většiny vznikl překladem z anglicky psaných textů pravděpodobně za využití Google-Translate, či podobného nástroje, neboť v textu práce se vyskytují nestandardní až nesmyslná slovní spojení, např. „idle-to-aktivní“ z „idle-to-active“, „rádio přístupové protokoly“ z „radio access protocols“, „vzdušné rozhraní“ z „air interface“, „Nejčastěji, to se odkazuje na tabulku, ve které směrovač…“ z „Most commonly, it refers to a table in which the router…“, apod. S podivem je však část práce (kap. 3.1) stylisticky naprosto v pořádku. Přestože jsou obrázkypřevzaté literatury správně citovány, jsou tyto převzaty zcela i v původním jazyce. Výsledky praktického měření ukazují přítomnost provozovaných buněk. Z výsledků měření však čtenář mnoho informací sám nezjistí, neboť grafická prezentace je velmi špatně čitelná či rozdíl mezi jednotlivými výsledky není dostatečně patrný (např. obr. 25 a obr. 26). Přestože jak autor píše byly problémy s jednou buňkou odstraněny, další kapitoly ji stále považují za nefunkční. Dle možností stávajícího pracoviště bylo však zadání práce splněno a lze ji doporučit k obhajobě.
eVSKP id 93755