ČÍPEK, P. Testování sportovního automobilového odpružení [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2016.

Posudek vedoucího

Strecker, Zbyněk

Hlavní cíle diplomové práce byly splněny, experimentální výsledky uvedené v diplomové práci potvrzují simulace. Student v průběhu řešení diplomové práce postupoval metodicky a poměrně rovnoměrně pracoval přes celé období řešení. V rámci DP student provedl mnoho simulací a časově náročných měření. Výhrady mám k samostatnosti studenta při zpracovávání DP. Interpretace naměřených výsledků musely být v průběhu řešení ze strany vedoucího často korigovány. Předložené výsledky byly v několika případech se zřejmou chybou, která byla odstraněna až po několika konzultacích. Dané téma také nabízelo značný prostor k vlastní invenci, který ovšem zůstal z velké části nevyužit (simulace jiných algoritmů, simulace jiných překážek než používaný příčný práh atd.). I přes výše uvedené výhrady je výsledná práce na dobré úrovni a rozhodně ukazuje na inženýrské schopnosti Bc. Čípka.

Posudek oponenta

Růžička, Bronislav

Správný kontakt pneumatiky s vozovkou je jedním z klíčových prvků aktivní bezpečnosti a optimalizovaná funkce tlumení závěsu kola s rychlým MR tlumičem může tomuto stavu nepochybně výrazně napomoci. Z tohoto pohledu lze tedy problematiku řešenou v diplomové práci považovat za velmi přínosné téma. Ocenit lze pak také fakt, že se v práci nejednalo pouze o teoretickou úvahu, ale její hlavní součástí byl experiment, jehož výsledky jsou pro posouzení skutečných vlastností systému klíčové. Jádrem samotného řešení zadané problematiky je ověření předpokladu, že v reálných podmínkách lze u semiaktivně řízeného rychlého MR tlumiče dosáhnout lepšího kontaktu pneumatiky s vozovkou po přejezdu nerovnosti než je tomu u tlumiče pasivního. Diplomant vychází z dobře zpracované úvodní rešerše shrnující dosavadní poznání ohledně způsobů regulace MR tlumičů a ke srovnání s výsledky reálného experimentu pak používá virtuální čtvrtinový simulační model automobilu. U tohoto modelu však není z textu zcela jasné zda jej diplomant vytvořil sám nebo bylo využito již hotového řešení. Vlastní příprava experimentu je popsána velmi přehledně, jistým nedostatkem je pouze fakt že, autor zaměřil pozornost na některé méně důležité detaily (postup při výměně vodiče v pístnici) a naopak neuvádí např. mnohem podstatnější technické charakteristiky senzorů použitých u experimentálního vozíku. Provedení srovnávacího experimentu je realizováno v systematických krocích a poznatky lze považovat za dobrý základ pro další výzkum v oblasti řízení rychlých MR tlumičů i optimalizace jejich nastavení. Diplomant rovněž volil správný přístup při řešení prvotních obtíží s funkčností řídícího algoritmu (úprava filtru a regulačních mezí) a v závěru pak naznačuje nedostatky matematického modelu, které mohou způsobovat rozdíly mezi reálným měřením a simulacemi. Je škoda, že veškeré poznatky a návrhy na zlepšení jsou prezentovány poměrně stručně, protože více detailů by nepochybně přispělo ke zvýšení úrovně této diplomové práce, která je jinak velmi dobrá. Z hlediska formální úpravy je práce kromě drobných překlepů a chyb (např. chybějící význam veličiny Fk – str.44 ) v zásadě na dobré úrovni. Je však ale nutno poukázat na občasné používání některých nesprávných formulací , které mohou být zavádějící nebo matoucí (např. relativní rychlost terénu) a také na naprosto nevhodné názvy podkapitol v Závěru (např. „Byly odstraněny konstrukční nedostatky experimentálního zařízení“). Při hodnocení výsledků by pak z hlediska logické struktury bylo možná daleko vhodnější, kdyby shrnutí finálních naměřených hodnot prezentovaných hned v úvodu kapitoly předcházely nejprve závěry a poznatky ze všech ověřovacích měření (vliv nahuštění pneumatiky, úpravy řídícího algoritmu), čímž by práce byla daleko přehlednější. Protože řešitel prokázal schopnost zpracovat danou problematiku na odpovídající úrovni, doporučuji tuto práci k obhajobě a nárok na udělení titulu Ing.

eVSKP id 93238