MRÁZEK, Z. Snímání a zpracování digitálních obrazů s vysokým dynamickým rozsahem [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2016.
Student řešil zadané téma zodpovědně a samostatně, k postupu i přístupu k řešení nemám obecné výhrady. Při řešení diplomové práce kompletně implementoval poměrně složitý algoritmus tónového mapování pomocí metody gradientní doménové komprese. Také odevzdaná teoretická část práce je poměrně kvalitní a přes drobné chyby svědčí o osvojení si základních principů inženýrské práce. Vzhledem k tomu, že student v rámci své diplomové práce podle zadání nastudoval potřebné teoretické základy a vytvořil funkční aplikaci, která obsahuje i vlastní implementaci algoritmu podle dostupné literatury, navrhuji hodnotit výsledky jako výborné 92 body.
Diplomová práce Bc. Zdeňka Mrázka se věnuje algoritmům souvisejícím s HDR fotografiemi. Práce je dostatečně rozsáhlá, vstupy i výsledky jsou prezentovány na řadě obrázků. Text je dle mého názoru vhodně členěn na kapitoly a jejich části. Méně spokojen však jsem byl s jejich náplní. Práce se mi nečetla dobře. Důvody jsou dva: Důležitější je ten, že v teoretické části práce se vyskytuje řada vět, které vzbuzují pochybnosti, a záležitosti týkající se fyziky světla a optiky mohly být popsány daleko exaktněji (používání pojmů jako světlo, světelná energie, světelný rozdíl, jas... působí nahodile). Některá taková místa explicitně diskutuji níže. Mám pocit, jakoby autor přebíral/překládal věty z uvedených zdrojů, aniž by text sám promyslel a spojil do logického celku. Druhý důvod není tak podstatný a jde o jazykové vyjadřování, kde se najde řada překlepů a špatného skloňování. Typografické prohřešky jsou klasické: jednoznakové předložky na koncích řádků; nerozlišování mezi pomlčkou, spojovníkem a znaménkem minus; absence mezer mezi číselnou hodnotou a jednotkami; místy používání desetinné tečky. Z technické typografie bych vytknul nekonzistentní značení (proměnná ve vzorci je kurzívou, vzápětí se objeví stojatě). Píšeme 8bitový, nikoliv 8 bitový. Z práce dlouho není jasné, které metody programoval autor sám a které převzal. Čtenář se to dozví až v Závěru. Autor naprogramoval GUI a metodu GDK. Metoda GDK není triviální záležitost, a tak považuji rozsah praktické části za dostatečný pro diplomovou práci. Následuje seznam dalších komentářů zejména k věcné stránce: • Na některých místech chybí citace zdrojů, např. v 1.5.1. Styl citování, kdy odkaz na zdroje nalezneme většinou až úplně na konci sekce, je příliš hrubý. • Str. 15: „Clona je poskládána z lamel, které tvoří kruh.“ To je nepřesné. • Není pravda, že JPEG je omezen na 8 bitů na kanál (str. 17), i když v praxi převládá tento formát. • Str. 18: „...vyšší hodnota ISO způsobí, že se dopadající světlo na snímači vynásobí“. Takto nepřesně je možné se vyjadřovat na popularizačním webu, ale ne v diplomové práci na technické univerzitě. • Str.18: Obzvláštní potíže mi dělala definice EV ve vzorci (1.5). Vzorec rozhodně nevyjadřuje „množství dopadajícího světla na senzor fotoaparátu“, jak je psáno; ve vzorci chybí vlastnosti světelného zdroje. Podobně, na str. 22 se píše, že hodnota EV závisí na třech parametrech, ale vzorec (1.5) používá jen dva parametry. • Trochu mi chybí detailnější diskuze o médiích, na kterých se pak HDR fotografie prezentují. Autor se prakticky omezil jen na displeje s 8bitovou hloubkou. Co třeba tisk na papír – fotky se přece i tisknou! • Str. 23: „Tento soubor jsou surová data...“ Jazyk. • Str. 24: „Hodnoty jasu pixelů na histogramu snímku nejsou pouze upraveny, ale může se změnit jejich pozice.“ Co chtěla tato věta říct? • Str. 35: „Pro zjištění prostorové blízkosti pixelů v obraze je použita dolní propust.“ To nedává smysl – pixely jsou pořád ve stejné „vzdálenosti“. • Str. 45: „...kde jsou scény vůči sobě posunuty o rotaci.“ Jazyk. • Str. 46: U lineárního tónování jsem nenašel název metody, která to počítá. • K části 3.9: Známe asi šetrnější metody ke zvýšení dynamického rozsahu než je ekvalizace histogramu. Ekvalizace může drasticky modifikovat lokální kontrast, což neodpovídá lidskému vnímání. Domnívám se, že právě ekvalizace z části odpovídá za dosti „uměle“ působící výsledků metody GDK, jak jsou prezentovány. • Přiložené CD je prázdné. • Oceňuji množství citované literatury. • Oceňuji sazbu LaTeXem. Shrnuto, nutno ocenit, že autor dosáhl praktických výsledků, které následně dokázal prezentovat a porovnat. První část práce však obsahuje řadu nedostatků. Navrhuji hodnotit práci 65 body.
eVSKP id 93803