FIALA, M. Elektrické sítě využívající stejnosměrné napětí do 1000 V [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2016.
Student Bc. Martin Fiala se měl ve své diplomové práci zabývat možností využití stejnosměrných sítí do 1000 V namísto stávajících střídavých sítí, potažmo provedením technické a ekonomické analýzy zadané části reálné distribuční sítě. Samotné téma a konkrétní část analyzované sítě byly zadány ve spolupráci s distribuční společností E.ON Česká republika, s.r.o. Vzhledem ke komplexnosti tématu je v teoretické části práce řešena nejprve problematika střídavých sítí, když jsou uvedeny základní požadavky na tyto sítě, jejich členění a technické provedení, současně je stručně představena metoda výpočtu chodu sítě a vzorce pro hodnocení ztrát výkonu. V návaznosti na to jsou představeny stejnosměrné sítě, jejich topologie, možná technická provedení a používané napěťové hladiny. Teorie stejnosměrných sítí je dále doplněna o informace ve vazbě na stávající stejnosměrné sítě či možné ztráty ve výkonové elektronice. Jsou také představeny obecné možnosti usměrnění. Zmíněná teoretická fakta jsou prezentována v odpovídající míře a věcně a obsahově korespondují s uvažovanými praktickými výstupy práce. Kapitoly 4 a 5 představují pomyslné spojení teoretické a praktické části práce, když popisují výpočetní program Bizon, ve kterém je řešen ustálený chod střídavé sítě a když charakterizují vybranou část reálné distribuční sítě v oblasti Praskolesy u Mrákotína v kraji Vysočina. Praktická část práce začíná kapitolou 6, tj. výpočtem ustáleného chodu střídavé sítě a stanovením jednotlivých výkonových ztrát. Kapitola 7 poté navrhuje a blíže popisuje dvě varianty řešení na úrovni stejnosměrné sítě vč. zavedení předpokladů, které pak celkově a jednoznačně vymezují vypovídací hodnotu dosažených výsledků. Dvě navržené varianty jsou dále podrobeny kalkulaci z pohledu výkonových ztrát a jsou přiblížena jejich možná technická řešení. Jelikož se jedná teprve o prvotní analytické činnosti v této oblasti, nebylo hlavním záměrem práce provést rozsáhlou ekonomickou analýzou navržených variant. Nicméně oceňuji, že student i tuto problematiku zpracoval věcným způsobem. K práci mám také následující vybrané komentáře: - obecně by mohlo být použito obrázků vyšší kvality, - obecně grafická složitost většiny převzatých obrázků je velmi malá. U tohoto typu práce se jeví jako vhodné takové obrázky „překreslit“, což je dále také podpořeno skutečností, že některé obrázky obsahují texty v jazyce, který je odlišný od hlavního textu práce, - práce obsahuje určité nepřesnosti ve značení některých veličin, když je použito odlišného fontu nebo špatné indexace (např. In str. 65), goniometrické funkce jsou někdy chybně značeny kurzívou, atp., - na str. 80 nebyl nalezen odkaz na zdroj informací, - v seznamu použité literatury není uveden autor u zdroje [7], obecně pak samotný seznam použité literatury mohl být vhodněji naformátován. Lze konstatovat, že předložená diplomová práce svým obsahem i stránkovým rozsahem koresponduje se zadáním práce a odpovídá aktuálním stanoveným požadavkům. Struktura práce je přehledná a jednoznačná. Návaznost jednotlivých kapitol se jeví jako správná, jelikož kapitoly na sebe logicky navazují. Formální stránka práce je dobrá. Použitá literatura je svým rozsahem pro daný typ práce zcela dostatečná. Stejně tak jednotlivé typy literárních zdrojů jsou různorodé a svým charakterem vhodné pro potřeby technicky zaměřené diplomové práce. Odkazy v textu na použité zdroje se jeví jako správné. Odkazy na zdroje literatury mají pouze určité nedostatky, viz například komentář výše, nicméně jednotlivé zdroje jsou jednoznačně dohledatelné. Přístup studenta k řešení práce byl dobrý a vyznačoval se vlastním přínosem a iniciativou. Dále je vhodné zmínit, že samotné praktické výpočty související s výpočtem střídavé sítě student realizoval přímo u distribuční společnosti. Na tomto místě je vhodné uvést, že podle informací, které jsem obdržel od Ing. Martina Jordy (pozn. odborný konzultant diplomové práce, E.ON Česká republika, s.r.o.), student přistupoval k řešení prováděných simulací v programu Bizon aktivně a případné připomínky byl schopen vhodně zapracovat. Splnění požadavků zadání bylo hodnoceno podle obsahové shody jednotlivých cílů práce s obsahem vypracované práce a podle kvality vypracování těchto jednotlivých částí. Dle výše uvedených skutečností doporučuji práci k obhajobě a hodnotím ji body 90.
Diplomová práce se zabývá analýzou a vyhodnocením možnosti přebudování stávající střídavé sítě jedné malé obce na síť stejnosměrnou. Práce je logicky strukturovaná do několika částí. V úvodních teoretických kapitolách je (pro následující postup dostatečně) řešena problematika mimo jiné topologií sítí, provozu stejnosměrných sítí NN v návaznosti na legislativu, současný stav využití stejnosměrných sítí NN aj. Dle mého názoru jsou teoretické kapitoly vypracovány ve vhodném rozsahu s výjimkou ohledu na EMC, která je pak v praktické části zmiňována u vyhodnocení navrhovaných variant. V praktické části student uvádí dvě varianty vybraných řešení, které porovnává z pohledu výkonových a napěťových ztrát v dané síti. Po analýze stávajícího stavu lokální NN sítě obce Praskolesy u Mrákotína a výpočtu ztrát vybraného stavu sítě v ustáleném střídavém chodu pomocí výpočetního programu, přistoupil k řešení možných vybraných variant stejnosměrné sítě z pohledu určení výkonových ztrát a úbytků napětí. Rozsahu a splnění pokynů zadání práce nelze téměř nic vytknout (s ohledem na složitost reálné ekonomické analýzy) a práci tak hodnotím kladně z pohledu vlastního přínosu autora. Celkovou hodnotu práce však snižuje množství gramatických a formálních chyb, z nichž některé jsou zmíněny v závěru posudku. Za nedostatek také považuji například neohodnocení výkonových ztrát z pohledu finančního, přičemž jak výpočet ztrát, tak ekonomická analýza jsou stěžejními body této práce. Toto hodnocení mohlo být uvedeno alespoň slovně s odhadem roční úspory. Za nedostatek také považuji nevyčíslení a nevzetí v potaz ztrát transformátoru a ztrát v obvodu usměrňovače, které by se pro celkovou studii měly vzít v úvahu. Následující odstavec udává výčet dle mého názoru největších formálních chyb, kterých se autor v práci dopustil. Jednak jde o samotný sloh práce, ve smyslu použití různých osob a časů, kdy toto není konzistentní napříč celým textem. Pominu-li chybějící tečky za větami, špatné skloňování některých slov, překlepy a neužívání tvrdých mezer v místech, kde je vhodné je použít, pak dalším nedostatkem je například nesprávná citace zdroje 7, odkaz v textu na neexistující tabulku (kap. 2.4.1.1, tab. č. 1), absence obrázku 3-6b, rozdělení tabulky 3-1 na dvě strany, mezery v textu v kap. 3.3.2, odkaz na neexistující obrázek 6-4 v kap. 5.1 na str. 62 a nesprávné hodnoty ve sloupci Ij tabulky 6-1. Na základě výše uvedeného hodnotím práci kladně, doporučuji ji k obhajobě a hodnotím ji 86 body.
eVSKP id 94159