DOHNAL, J. Měření koncentrací skleníkových plynů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2016.
Student Jan Dohnal se ve své práci zabývá vysoce aktuální problematikou měření koncentrací skleníkových plynů od historických souvislostí a klasifikaci jednotlivých skleníkových plynů, přes ideový návrh měřicího zařízení až po vlastní realizaci. Student zpracoval diplomovou práci v rozsahu 54 stran včetně všech příloh. Práci rozčlenil do pěti základních kapitol. Teoretická část zahrnuje problematiku klimatických změn, včetně vládních i nevládních organizací, které se touto problematikou zabývají. Součástí je také popis jednotlivých skleníkových plynů, včetně porovnání jejich základních charakteristik a přínosu k celkovému skleníkovému efektu, stejně jako metody, které se používají k vyhodnocování koncentrací jednotlivých plynů. Praktická část popisuje návrh a konstrukci zařízení na měření koncentrace jednotlivých skleníkových plynů. Bohužel z důvodu zdlouhavé komunikace se zahraničními dodavatelskými firmami došlo k nedodání čidel a připravené zařízení v tomto okamžiku vyhodnocuje pouze koncentraci freonů a oxidů dusíku. Požadavky zadání student splnil v plném rozsahu, v práci postupoval se zájmem o zpracovávanou problematiku, k řešení problémů přistupoval samostatně a s potřebnou iniciativou zejména v zimním semestru. Konzultace s vedoucím práce v letním semestru bohužel neprobíhala na dostatečné úrovni, což se projevuje jak na formální, tak na odborné úrovni práce. Předložená práce a její zpracování nicméně splňují všechny požadavky kladené na diplomovou práci. Práci doporučuji k obhajobě.
Student se ve své práci zabývá problematikou skleníkového efektu v atmosféře zaměřenou především na možnosti měření a vyhodnocování nejnebezpečnějších druhů skleníkových plynů. Úkolem studenta bylo vytvořit funkční měřicí zařízení, komunikující přes internet, schopné měřit koncentrace oxidu dusného, oxidu uhličitého a freonů. Součástí zadání bylo také ověření platnosti naměřených dat. Práce je zpracována v rozsahu 46 číslovaných stran včetně obrázků a seznamu literatury, příloha pak obsahuje ovládací program o délce 151 řádků. V teoretické části student, podle mého názoru zbytečně rozsáhle popisuje historii klimatického systému, dopad klimatických změn, skladbu atmosféry a její popis rovnicemi i instituce, které se zabývají otázkou ochrany životního prostředí. Další kapitola uvádí přehled nejdůležitějších plynů, podílejících se na skleníkovém efektu s popisem jejich vlastností a vlivem na klimatický systém. Následuje kapitola uvádějící přehled měřicích metod, kterými lze stanovovat koncentrace plynů v ovzduší. Praktická část se zabývá popisem jednotlivých komponent vlastního měřicího zařízení, kdy jsou využita data z katalogových listů. Většina komponent byla popisována už ve studentově bakalářské práci, některé části jsou použity doslovně. Naproti tomu chybí vypracování přehledu na trhu dostupných měřicích senzorů skleníkových plynů vhodných k použití v měřicím systému. V práci jsou popisovány pouze dva senzory (TGS 3830 pro detekci freonu typu R134a a MiCS 2714 pro detekci oxidu dusičitého), senzory pro detekci dalších plynů, které jsou vyžadovány zadáním, popisovány nejsou. Větu „…senzory od výrobců nedorazily.“ nelze považovat za dostatečné zdůvodnění absence popisu těchto senzorů. Nedostatečný je dle mého názoru také popis řešení celého systému, vhodné by bylo alespoň blokové schéma celého zařízení se všemi komponenty a popisem jejich vzájemného propojení. Softwarová část je popisována několika vývojovými diagramy s textovým vysvětlením činnosti. Komunikace přes internet je řešena odesíláním dat na internetový server ThingSpeak, kde jsou naměřená data zobrazována formou grafu. Vzhledem k tomu, že v zadání se píše o komunikaci a ne jen o sběru dat, nepovažuji toto řešení za úplně šťastné. Ověření platnosti naměřených dat je v textu věnován jeden krátký odstavec, bez jakýchkoli naměřených údajů a jejich dalšího zpracování. Chybí také uvedení podmínek, za kterých měření probíhala. Celkově práce působí uspěchaným dojmem, je v ní množství překlepů, chybějících slov, nebo naopak i v některých případech zdvojovaných vět. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem a vzhledem k podobnosti s bakalářskou prací doporučuji předkládanou práci k přepracování.
eVSKP id 93996