DOSEDĚL, T. Měření a analýza středofrekvenčního rušení v distribučních sítích [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2016.
Diplomová práce se zabývá měřením a analýzou středofrekvenčního rušení v distribučních sítích a vedle rešeršní části, kde diplomant sumarizuje současný stav poznání v této oblasti, zahrnuje i praktickou část spočívající v návrhu, realizaci a ověření měřící sondy pro měření diferenciálních rušivých napětí ve frekvenčním rozsahu do 250 kHz. Obsahově i rozsahově diplomová práce v zásadě splňuje zadání a naplňuje vytyčené cíle, nicméně s výhradou. Z kapitol 4 a 5 vplývá, že student ne zcela porozuměl rozdílu v instrumentaci a zpracování signálu v časové a frekvenční oblasti a tak působí mírně chaotickým dojmem s množstvím nepřesností. Především není úvodní část směřována k zásadním očekávaným výstupům, které jsou důležitou informací pro správný návrh měřící sondy. Pojetí kap. 6 nenaplňuje svůj účel, především není objasněn smysl a cíl. Dále měření samotné není v potřebném rozsahu popsáno tak, aby čitatel byl schopen prezentované výsledky správně interpretovat. Postrádám také srozumitelné a jednoznačné zhodnocení s popisem nevýhod použití děličů, s následujícím popisem z jakého důvodu a jak je můžeme eliminovat. V kap. 7 pak postrádám přehlednější a přitom podrobnější souhrn požadavků na realizovanou měřící sondu. V posledních částech věnovaných návrhu, realizaci a ověření měřící sondy je řada nepřesností, které nenapomáhají důvěryhodnosti výsledků a v neposlední řadě verifikace vlastností měřící sondy ve smyslu porovnání vlastností se standardními děliči nebyla realizována v plném rozsahu. Dalšími vybranými připomínkami k obsahu jsou: - str. 27, NF rušení je standardně měřeno do 9 kHz se specifickým zpracováním signálu a VF rušení je měřeno procedurálně odlišně a standardně od 150 kHz, v některých případech pak od 9 kHz; - rovnice (0.1) je chybná; - označení kondenzátoru u obr. 5.4 za zkratovací není korektní; - pro vzorkovací frekvenci je používán nevhodný rozměr; - v tab. 7.1 není souhrn parametrů digitizéru NI9222, ale NI 9223; - v tab 8.1 jsou uvedeny nesprávné hodnoty kapacit kondenzátorů navrženého filtru; - v kap. 8 se píše o proudu určité velikosti, přičemž není uvedeno, ale mělo být, že se jedná o proudu na síťové frekvenci 50 Hz; - hodnocení signálových transformátorů v kap. 9.1.1 pro jejich využití v dané aplikaci není správné; - v tabulce 10.1 jsou chybně uvedeny typy použitých stabilizátorů. Z formálního pohledu práce trpí nedostatky z hlediska slohu, student používání technicky nesprávné termíny, opravdu velkého množství překlepů, či interpunkčních prohřešků. Místy chybí citace u převzatých materiálů, nejčastěji u obrázků. Je patrná chyba v automatickém číslování položek nejzřetelněji projevující se u vztahů. Nekonzistence číslování obrázků s odkazy v textu. Použití velkých symbolů pro označení okamžité hodnoty veličin v grafech je v rozporu se zvyklostí. Stav vlastní práce na tématu i finální textové podoby lze přisoudit i podcenění náročnosti zde strany studenta, který zvýšil úsilí až v druhé polovině času vymezeného na projekt, což se projevilo na výsledné kvalitě. Je pravdou, že návrh speciální měřící sondy není perfektní a rozhodně ne konečný. Na druhou stranu student si musel osvojit řadu nových dovedností či získat nové znalosti v oblasti zpracování signálů, návrhu analogových obvodů, prototypování, konstrukce plošných spojů, či oživování. Hlavním přínosem je pak vlastní realizovaný a funkční prototyp měřící sondy, který je do určité míry unikátní. I z toho důvodu, přes evidentní nedostatky, doporučuji předloženou diplomovou práci k obhajobě a hodnotím ji stupněm C/70 b.
Předložená diplomová práce pana Tomáše Doseděla se věnuje problematice měření a analýzy středofrekvenčního rušení v distribučních sítích, jejíž součástí je návrh, realizace a ověření elektronického obvodu pro měření těchto rušení. Zadání práce je možné považovat za středně náročné zejména z důvodu požadavku na znalosti v oblasti návrhu analogových elektronických obvodů pro zpracování signálů. Je možné konstatovat, že bylo s určitými výhradami splněno. Práce je zpracována v rozsahu 64 stran vlastního textu, který je možné rozdělit na teoretickou část (kapitoly 3 až 5) a praktickou část (kapitoly 6-10), jejichž rozsah a členění odpovídá řešené problematice a důležitosti a jsou zpracovány přehledně. Teoretická část práce má kompilační charakter a vychází zejména z normativních literárních zdrojů. V úvodu diplomant uvádí specifika různých praktických zdrojů rušení v distribučních sítích, věnuje se také analýze jejich spekter a potenciálním problémům, která mohou tato rušení způsobit. Dále jsou popsány základní metody pro analýzu signálů a měření napětí/proudu ve střední oblasti kmitočtů. Zde diplomant chybně uvádí vztah pro zpětnou DFT. Praktickou část je možné považovat výhradně za vlastní práci diplomanta. Zde dokumentuje úvodní měření rušení v síti pomocí aktivních a pasivních sond, ale není jasné, zda využívá při FFT analýze průměrování a jaký typ časového okna. Zdůvodnění odchylky naměřených závislostí pomocí různých měřicích sond na obr. 6.1 není přesné. Nejedná se o vyšší hladinu šumu pozadí, ale o chybně nastavenou (zadanou) citlivost jednotlivých sond. Výsledky prezentované na obr. 6.2 jsou postiženy významným prosakováním základní harmonické ve spektru, které může naznačovat použití nevhodného (žádného) časového okna, případně chybnou délku zpracovávaného časového úseku nebo synchronizaci na základní harmonickou. Návrh měřicího obvodu pro filtraci a úpravu diferenciálně měřeného analogového signálu rušení v distribuční síti obsahuje množství nekorektních nebo příliš zjednodušujících předpokladů a závěrů, přesto je ale navržená koncepce zařízení správná. Při návrhu pasivního filtru diplomant díky nevhodným úpravám hodnot součástek fakticky snížil původní 3. řád filtru na pouze 2. řád. Diplomantem diskutované řešení změny vstupního rozsahu je v obou případech nekoncepční a naznačuje určitou neznalost návrhu pasivního filtru, kde by RC článek navazující na RLC filtr mohl být snadno využit pro změnu rozsahu. Závěry uvedené v popisu obvodů pro „referenční zem“ jsou opět příliš zjednodušené a použití přístrojových zesilovačů není jediné možné. V obvodu použitého přístrojového zesilovače není nutné použít žádný rezistor pro nastavení jednotkového zesílení, diplomantem použitý rezistor velké ohmické hodnoty pouze zvýší šum zesilovače. Zbylý návrh aktivní části obvodu již diplomant zpracoval bez zásadních komplikací. Na závěr vyhodnotil vlastnosti realizovaného zařízení měřením jeho frekvenčních charakteristik. Jak ale sám uvádí v závěru práce, k přímému praktickému porovnání s dostupnými napěťovými sondami ale z časových důvodů nedošlo. Diplomantovi se i přes výše uvedené nedostatky v návrhu podařilo realizovat funkční zařízení, které je možné použít při měření a analýze středofrekvenčního rušení v distribučních sítích. Při návrhu kladně hodnotím snahu o zajištění spolehlivosti zařízení doplněním o komponenty pro nadproudovou i přepěťovou ochranu. Po formální stránce vykazuje práce mnoho gramatických i stylistických chyb a také nemalé množství překlepů, které značí jednak nízkou jazykovou úroveň diplomanta, ale i nedůslednost při kontrole psaného textu. Jedná se zejména o rozsáhlé chyby v interpunkci a používání netechnických nebo nekorektních výrazů a odborných termínů (např. horně propustný filtr, proud by neměl cestu k zemi, silnější kondenzátory, apod.). Dále číslování odkazů na obrázky neodpovídá správným obrázkům. Po grafické stránce je práce na odpovídající úrovni, některé obrázky jsou ale zbytečně velké a v naměřených kmitočtových závislostech by měly být zobrazeny body, ve kterých měření proběhlo. Při práci s literaturou zejména v teoretické části práce se diplomant omezil pouze na normativní dokumenty a technické zprávy, neprozkoumal žádnou relevantní zahraniční literaturu nebo odborné články v oblasti analýzy rušení v distribučních sítích. Zásadní výtku mám k absenci literárních citací, které v psaném textu úplně chybí. I přes výše uvedené výtky se domnívám, že diplomant prokázal inženýrské schopnosti a práci doporučuji k obhajobě. Navrhuji hodnocení dobře C/71.
eVSKP id 94157