Posudky závěrečné kvalifikační práce

Posudek vedoucího

Burša, Jiří

Autor při výpočtu charakteristiky kónické pružiny plně využil znalosti z předmětů PP při řešení praktického problému. Pro řešení zvolil adekvátní zjednodušení a dokázal využít adekvátní software (MATLAB) pro numerické řešení rovnic, při jejichž sestavování pro náročné iterační řešení potřeboval významnou pomoc. Provedl základní verifikaci řešení porovnáním s tuhostí válcové pružiny počítanou podle standardních vztahů a pokusil se o validaci porovnáním s experimentálně zjištěnou charakteristikou řešené pružiny. Pouze tato nejobtížnější část problému – analýza výsledků a příčin rozdílů mezi výsledky výpočtového modelu a experimentu – byla nad jeho síly a zde se autorovi nepodařilo dotáhnout práci ke srozumitelným a jasným závěrům. Autor prokázal velmi dobré zvládnutí používání teorie lineární pružnosti a pevnosti pro výpočet složitého problému, ale jeho schopnost analyzovat a interpretovat výsledky byla slabší.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání	B
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod	A
Vlastní přínos a originalita	C
Schopnost interpretovat dosažené vysledky a vyvozovat z nich závěry	E
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii	C
Logické uspořádání práce a formální náležitosti	C
Grafická, stylistická úprava a pravopis	C
Práce s literaturou včetně citací	B
Samostatnost studenta při zpracování tématu	E

Navrhovaná známka: C

Posudek oponenta

Žák, Stanislav

Předložená bakalářská práce se zabývá problematikou kónických vinutých pružin a porovnává analytický model s experimentálními daty. V první, rešeršní, části student adekvátně úrovni bakalářské práce popisuje možné přístupy k výpočtu deformace vinutých pružin a kromě několika drobných chyb (např. chybně uvedeného vztahu při mezivýpočtu stlačení pružiny na straně 25) je tato část zdařilá. V druhé části práce student aplikuje vytvořený výpočtový model na úlohu konkrétní kónické pružiny a výsledky porovnává s experimentálním měřením. Ačkoliv je v práci ověřován výpočetní postup, experimentální data se od vypočtené křivky značně odlišují. Zhodnocení tohoto výsledku není zdařilé, student uvádí několik možných příčin odchylek, v práci ale není dostatečně vysvětleno a zhodnoceno, jaký faktor má na diametrální odlišnost výsledků hlavní vliv a proč. Dále v práci není dostatečně vymezena platnost použité výpočetní metody, tak jak je požadováno v bodu 2) části „Cíle bakalářské práce“ v zadání práce. Student při psaní této bakalářské práce vycházel pouze ze dvou tištěných zdrojů (skript) a pěti internetových zdrojů. Je na zvážení, zda by nebylo vhodnější vycházet z více literárních zdrojů a porovnat přístupy různých autorů k dané problematice. I přes nedostatky v předložené práci ji s hodnocením „C“ doporučuji k obhajobě.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání	B
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod	A
Vlastní přínos a originalita	D
Schopnost interpretovat dosaž. vysledky a vyvozovat z nich závěry	D
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii	C
Logické uspořádání práce a formální náležitosti	C
Grafická, stylistická úprava a pravopis	D
Práce s literaturou včetně citací	D

Navrhovaná známka: C

Otázky

V kapitole 7.1 je uveden procentuální rozdíl mezi vypočítaným a naměřeným průběhem závislostí „F-u“ (tabulka č. 9), přičemž jsou porovnávány rozdíly stlačení při dané hladině silového zatížení. Není v tomto případě, kdy je síla „F“ závislou veličinou a stlačení „u“ nezávislou veličinou, vhodnější porovnávat rozdíly aplikovaného zatížení při dané úrovni stlačení? Jak by v takovém případě pro několik bodů vycházely procentuální odchylky?
V kapitole 2.1 na stránce 15 je uvedeno, že „Délka střednice prutu musí být minimálně stejně velká, jako největší rozměr příčného průřezu“, což umožňuje nazvat prutem i těleso se čtvercovým příčným průřezem o hraně „a“, s délkou střednice „a“, tudíž krychli. Je možné považovat krychli za prut? Pokud ne, jaká se obecně v literatuře uvádí podmínka pro poměr mezi rozměrem příčného průřezu a délkou střednice u prutu?
V kapitole 6.1 je uvedeno, že daný model pružiny splňuje podmínky pro výpočet dle teorie slabě zakřivených prutů, ale dále se uvažuje výpočet pouze pro namáhání krutem, které dle rešeršní studie nezávisí na velikosti křivosti prutu. Jaký je tedy rozdíl mezi slabě a silně zakřiveným prutem pro vyšetřovaný případ?