PAVLÍK, O. Pevnostní výpočty vybraných součástí palné zbraně [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2016.

Posudek vedoucího

Slažanský, Martin

Student měl v práci provést deformačně napěťovou analýzu čepu záchytu závěru pistole CZ 75 B, který v praxi praská již po cca 20 000 výstřelech a je tudíž problémovou součástí zbraně. Student si aktivně nastudoval širokou zbraňovou problematiku, což přehledně a obsáhle zpracoval v rešeršní práci. I přes nedostatek podkladů dokázal vytvořit zjednodušený výpočtový model, na kterém bylo možné pozorovat jevy, které nastávají i ve skutečnosti. Kvůli nedostatku vstupních údajů, která jsou dána složitostí problému a ochranou firemních dat, jsou výsledky nepřesné, což je však autorem v práci uvedeno. Student rovněž navrhl více postupů, jak chybějící data určit. Student pracoval aktivně a samostatně, problémy s nedostatkem podkladů řešil inovativně a systematicky. Celkově lze říci, že student pracoval samostatně, cílevědomě a jeho práce je na vysoké úrovni. Proto navrhuji ji hodnotit známkou A/výborně.

Posudek oponenta

Ševeček, Oldřich

Práce se věnuje posouzení porušování čepu záchytu závěru u pistole CZ-75, u kterého v praxi dochází k lomu po určitém počtu výstřelů. Cílem práce je problematickou součást a její nejbližší okolí namodelovat, pomoci MKP posoudit podmínky pro vznik porušení a navrhnout opatření pro prodloužení životnosti čepu. Po úvodní, převážně rešeršní, části se autor věnuje tvorbě MKP modelu součásti, volbě a aplikaci vhodných okrajových podmínek a jeho MKP analýze. Model okrajových podmínek byl omezen pouze na statické zatížení, což není (v případě střelné zbraně) příliš v korespondenci s realitou, nicméně jako zjednodušující předpoklad to lze v rámci bakalářské práce akceptovat. Mimo asi čtyři menší gramatické chyby, bych měl k práci několik následujících komentářů: - Autor často využívá nevhodného termínu „praskání“ v souvislosti s porušováním (lomem) řešeného čepu. Prosím tímto o respektování správné terminologie v rámci mechaniky a další nepoužívání tohoto hovorového výrazu. - Na stránce 17 je uvedeno nic neříkající slovní spojení „Nejmenší hodnota prasknutí“. - V kapitole 3.2.4 je uvedeno, „Při nestabilním šíření trhliny dochází k lomu zpravidla během méně než 10-ti cyklů“, což není správné tvrzení, jelikož nestabilní lom již nelze v homogenním materiálu zastavit a tudíž by k němu mělo dojít v rámci posledního cyklu života součásti. - V kapitole 3.3.3. je uveden termín „tlaková pnutí“. Slovo „pnutí“ je opět z pohledu mechaniky nevhodný termín – správně by mělo být tlaková zbytková (residuální) napětí nebo tlaková napjatost. - Na stránce 18 kap.3.2 – „napjatost v čele trhliny…“ správně: „napjatost před čelem trhliny“. - V kapitole 6 je v prvním odstavci uveden nepřesný výraz „ Celkové maximální napětí“ – mělo by tam být „Maximální redukované napětí“ - Obr.6.1 v kapitole 6 – bylo by vhodnější zobrazit hlavní napětí, případně jeho směry, kde by s ukázala lépe kritická oblast pro vznik trhliny než je tomu u zobrazeného redukovaného napětí. To samé platí o obrázku 6.3, kde z redukovaného napětí není vůbec jasné, která oblast je v tahu a která v tlaku. - Na straně 41 u vzorce pro mez únavy není uvedeno, kde se vzala konstanta 0.504 a není ani jasné co vše v sobě zahrnuje. Práce je jinak zpracována srozumitelně, strukturovaně a obsahově naplňuje cíle stanovené v zadání. Autor při jejím zpracování prokázal schopnost práce s literaturou i provádění rešerše a musel se naučit pracovat s výpočetním softwarem ANSYS. Nicméně, kromě výše uvedených drobnějších nedostatků, spatřuji slabší místo práce v její závěrečné části, kde by mohl autor, po absolvovaném kurzu Pružnost a Pevnost II, lépe a detailněji interpretovat, diskutovat a analyzovat získané výsledky - zejména co se týká použité metodiky posouzení únavové životnosti součásti. Toto mne bohužel vede ke snížení výsledného hodnocení na známku B – Velmi Dobře.

eVSKP id 92775