ŽDINIAKOVÁ, T. Izolace kvasinek z vinice a jejich využití ve výrobě vína [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2016.

Posudek vedoucího

Vránová, Dana

Studentka se věnovala identifikaci kvasinek z bobulí vinné révy. Úspěšně se seznámila se všemi metodikami, které k práci využila. K laboratorní práci nemám výhrady, zadané úkoly zpracovala samostatně a pečlivě. Stejnou energii by měla dát i do teoretické přípravy. Celkově hodnotím práci studentky i s přihlédnutím k dílčím kritériím velmi dobře /B.

Posudek oponenta

Trachtová, Štěpánka

Předložená bakalářská práce shrnuje základní informace o kvasinkách a jejich podílu na výrobě vína, blíže se zabývá jednotlivými kroky výroby vína a stručně představuje jeho nejběžněji se vyskytující vady. Práce obsahuje kapitolu popisující nejčastěji využívané laboratorní metody používané pro identifikaci kvasinek, přičemž tyto metody následně autorka využila v experimentální části. V rámci zmíněné experimentální části práce se autorka věnovala izolaci přirozeně se vyskytujících kvasinek z hroznů vinné odrůdy Veltlínské zelené a jejich následné identifikaci, tedy zařazení do rodů, případně druhů. Za použití metody polymerázové řetězové reakce a následné restrikční analýzy produktů PCR pomocí 4 různých restrikčních endonukleáz, se autorce podařilo identifikovat 10 vzorků DNA izolovaných z hroznů. Na základě klastrové analýzy restrikčních fragmentů, vytvořené univerzitní databáze a literárních zdrojů byly vyizolované kvasinky rozděleny do 6 skupin, přičemž byly zařazeny do 3 rodů. Celkově práce působí dobrý dojmem, získané výsledky jsou až na některé nepřesnosti přehledně zpracovány a diskutovány. Práce je velmi dobře rozvržena a zpracována jak po stránce stylistické, tak i odborné. Teoretická část práce je zpracována přehledně a až na drobné nedostatky bez větších formálních chyb. Po odborné stránce jsou uvedené informace na dobré úrovni a odpovídají zadání i cíli práce. Také literární zdroje, z nichž autorka čerpala, jsou velmi aktuální. Výsledky uvedené v experimentální části práce lze považovat za originální a přínosné pro danou problematiku. Autorka zvládla teoretickou i praktickou část práce, čímž prokázala schopnost samostatné vědecké práce. Všechny cíle uvedené v zadání bakalářské práce byly splněny a to i přes připomínky uvedené níže, které nijak výrazně nesnižují celkovou úroveň práce. Vzhledem k těmto skutečnostem doporučuji bakalářskou práci k obhajobě a hodnotím ji známkou velmi dobře /B. Připomínky k bakalářské práci: Čísla stránek neodpovídají obsahu (došlo k posunu o 1 stránku). Chybí kapitola Cíle práce. Na str. 6 je chybně uvedeno rodové označení Saccharomyces. Pokud je použito číselné značení citací, měly by být v textu řazeny vzestupně, tedy v daném případě od 1 do 45. Autorka třetí použitou citací odkazuje na zdroj 21 a podobně pokračuje i dále v textu. Pro označení restrikčních endonukleáz je obecně používána kurzíva (str. 19), stejně tak se to týká Taq polymerázy (str. 27). Myslím, že z hlediska ucelenosti textu by bylo vhodnější zařadit kapitolu 2.5 až za kapitolu následující (vady vína). V kapitole 3.1.2 chybí výrobce použitých chemikálií (ethanol, EDTA, Tris, …), kitu Quant-iTTM ds DNA HS Assay, parafínového oleje. V experimentální části postrádám informace o způsobu uchování vzorků mezi jejich odběrem a zpracováním. V kapitole 3.2.8 postrádám údaje o koncentracích jednotlivých složek v PCR směsi uvedených v tabulce 1, stejně tak i koncentraci templátové DNA a Taq polymerázy (str. 27, 28). Také není uveden zdroj, ze kterého pochází použité primery ITS1 a ITS4, případně informace, že byly syntetizovány. V kapitole 3.3.6 rovněž postrádám informaci o koncentraci použitých restrikčních enzymů. Domnívám se, že by bylo vhodnější, aby autorka uváděla legendu vysvětlující zkratky v tabulce, pod každou tabulku, ne jen v textu na začátku kapitoly výsledky a diskuze (kap. 4.1.4.1). Pokud autorka v textu odkazuje na obrázky uvedené v příloze, měla by konkrétněji specifikovat, o jaký obrázek se jedná, nikoli jen, že se jedná o obrázky uvedené v příloze. V souvislosti s tím, by měly být obrázky v příloze označeny opět od čísla 1. V kapitole 4.1.4.1 studentka uvádí, že u vzorků 13, 37 a 46 detekovala 3 štěpné produkty, na gelu jsou však vidět 4 (pod 100 bp, 110 bp, 290 bp, 400 bp) a v tabulce naopak uvádí pouze dvě velikosti (110 bp a 290 bp). U vzorku 43 se zmiňuje o jednom a na gelu jsou dva. V kapitole 4.1.4.2 také nesouhlasí počet restrikčních fragmentů, který studentka uvádí v textu (tabulce) a který je viditelný na gelu (např. vzorek 46, 34). Stejně tak i v kapitole 4.1.4.4 – vzorek 29, 2, 11, 15, 34). V kapitole 4.1.5 studentka odkazuje na chybné číslo obrázku. Souhrn výsledků se mi zdá dost nepřehledný, z uvedeného obrázku a informací uvedených v textu není moc jasné, že označení B2 až B43 představuje testovanou DNA, natož do jakého rodu byla zařazena. Domnívám se, že uvedení v doplňující tabulce by bylo názornější a lépe by ukázalo výsledky práce. Literatura je citována nejednotným stylem, u některých citací autorka uvádí příjmení i křestní jména v celém znění, jinde pouze příjmení a počáteční písmeno křestního jména. Navíc u některých citací používá velké písmo a u jiných ne. U některých prací vyjmenovává všechny autory u jiných pouze prvního a následující označuje jako kolektiv.

eVSKP id 88861