KVAPIL, J. Návrh solárního ohřevu vody pro bytový dům [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2016.
Student Jakub Kvapil zpracoval bakalářskou práci se zaměřením na využití solární energie prostřednictvím solárních kolektorů pro ohřev teplé vody (TV). Práce byla zpracována ve spolupráci s bytovým domem v Brně, který zvažuje doplňkový zdroj teplé vody k současnému stavu (Teplárny Brno). Student provedl hloubkovou analýzu solárních zisků v dané lokalitě dle natočení panelů a pro jednotlivé měsíce v roce. Pokud bychom výsledky porovnali s webovou aplikací PVGIS, jsou výsledky téměř totožné. Navíc se studoval i problematiku jiného geografického rozložení, tzv. Křovákova. Což svědčí o přístupu studenta. Na druhou stranu práce postrádá několik zásadních věcí. Prvním z nich je absence informace o hodnotě Gt,m, kterou zvolil při výpočtu. Dále pak u vlastního návrhu nového rozvodu teplé vody se nedozvíme, jak velký zásobník vody je použit. Stejně tak chybí základní kóty u půdorysu střechy domu s kolektory včetně informace o tom, co znamená číslování jednotlivých typů kolektorů. Student byl limitován požadavky zadavatele, proto některé jeho navržené postupy nebyly brány v úvahu (například jiné natočení panelů). Na závěr provedl jednoduchou finanční kalkulaci projektu, ve které chybí informace o diskontní míře projektu a také o tom, co všechno bylo zahrnuto do výpočtu - bez nich nelze zjistit jak relevantní je výpočet NPV. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím stupněm C.
Student se v bakalářské práci věnuje návrhu solárního ohřevu vody pro bytový dům. Práce je členěna do kapitol, které na sebe ne vždy logicky navazují – např. v kapitole návrhu je teprve vysvětlován princip heat pipe trubice, který patří do teoretické části a nesouvisí s návrhem. Kapitola popisující současný stav objektu je velmi krátká. Bylo by vhodné objekt podrobněji analyzovat, například analyzovat skutečné spotřeby tepla dle odečtů fakturačních měřidel. Obdobně stručná je kapitola 3, která uvádí pouze obecné informace o vybraných typech solárních kolektorů. Chybí diskuze, proč autor vybral pro porovnání konkrétně tyto typy. Konstatování, že jsou zvoleny na základě účinnosti, variability a ceny bez uvedení konkrétních hodnot je neadekvátní. Kapitola 4 obsahuje podkapitoly nesouvisející s řešením práce. Autor počítá výšku a deklinaci Slunce, kterou dále v práci neaplikuje (výjimkou je pouze výpočet odstupů řad se solárními kolektory, ale zde autor neuvádí pro jakou výšku je výpočet proveden). Dále je nesmyslně zařazena kapitola o Křovákově zobrazení. Kapitola s výpočty solárních zisků vypočítaných dle rovnice 4.5 postrádá informace o zdroji vstupních dat střední hodnoty denního slunečního ozáření plochy panelů. Bez této základní informace není zřejmé, zda vypočítané hodnoty platí pro posuzovanou lokalitu. Následně autor srovnává teplené zisky vybraných kolektorů s referenční hodnotou tepla potřebného pro ohřev teplé vody, přičemž tabulky 4.4 a 4.5 počítají sklon kolektoru 30°. Autor na straně 29 uvádí sklon kolektorů 45°, který je dle mého názoru logičtější pro zvýšení tepelných zisků v zimních měsících. V tom případě ale, neodpovídají výsledné finanční a ekonomické výpočty. Samotný návrh navíc neuvažuje správné umístění na střeše objektu s ohledem na stávající jímače. Schématické znázornění v příloze neobsahuje rozměry a není zřejmé, co znamená označení jednotlivých kolektorů čísly. Autor v závěru vyzdvihuje vlastní přínos v technologickém schématu, nicméně postrádám v něm důležité informace o zvolených prvcích, např. velikost akumulačních nádrží. Správnost návrhu lze částečně posoudit i dle kalkulace finanční návratnosti. Dle uvedených informací je po 20 letech čistá současná hodnota investice bez dotace záporná. Lze tedy usoudit, že systém je navržen neoptimálně. Výtku lze mít i k zanedbání provozních nákladů na údržbu systému (nejsou uvažovány náklady na servis, výměnu nemrznoucí směsi, atd.), které zhorší finanční smysluplnost investice. Za přínos práce lze považovat postup zprovoznění systému, i když uvedené informace převážně vycházejí z technických podkladů výrobce technologie. Práce je po formální stránce v pořádku. Lze vytknout drobné gramatické a stylistické chyby. Práce dále obsahuje následující faktické chyby: - str. 18 – chybné označení funkce ve vzorci 4.1, - str. 21 – celková denní potřeba tepla na přípravu teplé vody nemůže být v m3, - str. 21 – Obr. 4.2 nemá označeny svislé osy a nemá tak jakoukoliv vypovídající hodnotu, - str. 39 – rovnice 6.1 – slovní označení veličin je nevhodné, navíc je dle uvedených informací uvažován výkon oběhového čerpadla 0,05 W? Zřejmě myšleno 0,05 kW, - Citovaný dokument TNI 73 0302 není ČSN ale pouze technická normalizační informace. Přes výše uvedené připomínky práci doporučuji k obhajobě a hodnotím 55b.
eVSKP id 94076