PAVELKA, R. Malá pec pro reflow [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2016.
Práce studenta Radka Pavelky navazuje na předchozí semestrální projekt. Student měl za úkol realizovat pájecí pec na reflow z dodané trouby na dopékání pečiva, což zvládl úspěšně. Dokonce část řídící elektroniky pro tuto pec byla úspěšně zapájena uvnitř této pece (na starší elektronice). Student pracoval iniciativně, konzultoval jen nejnutnější problémy které vznikaly během práce. Vše, zejména zpětnovazební regulaci teploty plošného spoje prováděl samostatně a se mnou probíral pouze výsledky své práce. Práci doporučuji k obhajobě.
Cílem předložené práce bylo přebudování elektrické trouby k přípravě potravin na regulovanou pícku pro reflow pájení. Základy práce byly položeny v rámci skupinového projektu do předmětu základy robotiky, kde student spolu s kolegou vyřešil řídicí a výkonovou elektroniku. V bakalářské práci potom provedl identifikaci dynamických parametrů pece, navrhl regulátor a vytvořil ovládací program pro PC. Dále je v práci provedeno kontrolní měření dosahovaných teplot v různých částech pece a experimentální ověření funkce celého zařízení. Rešerše pájecích technik v úvodu má vysokou úroveň a autor pokrývá všechny relevantní oblasti problematiky pájení. Kapitoly popisující návrh elektroniky a řídicí software jsou rovněž informačně hodnotné, ale bohužel zde chybí elektrická schémata a vývojové diagramy řídicích algoritmů, což je škoda. Šestá kapitola, zabývající se identifikací soustavy a návrhem regulátoru, je již opět kvalitní a obsahuje všechny náležité součásti. Popis ovládací aplikace pro PC je rovněž dobrý. Následující kapitola se věnuje ověřování teplotní homogenity uvnitř pece. Student se správně nejdříve věnuje zjištění parametrů samotného měřicího termočlánku, ovšem vzhledem k možnostem, které nabízí školní vybavení, se divím, proč si rovnou nevypůjčil kalibrované referenční měřidlo. Testování homogenity teploty uvnitř pece a měření přímo na pájeném plošném spoji jsou jistě správné myšlenky, avšak zasloužily by si pečlivější zkoumání a především využití v praktické regulaci. Měřicí systém umožňuje připojení až čtyřech termočlánků a přesto je pro regulaci využíván pouze jediný a ostatní nejsou zapojeny ani v kontrolní funkci. V závěru práce bych očekával delší kapitolu s dokumentací výsledků dosažených při pájení, ale bohužel zde není prakticky nic, našel jsem pouze dvě fotografie na přiloženém CD. Práce je na dobré jazykové úrovni a autor správně používá technických výrazů. Reference jsou taktéž správně používány, pouze jejich grafická úprava je poněkud nestandardní. Dokumentace na CD má velmi dobrou úroveň a obsahuje všechny relevantní informace. Práce obecně kvalitní a dosažené výsledky velmi dobré. S přihlédnutím k nevyužité informaci o nehomogenitě teploty a mizivému množství experimentů z praktického provozu navrhuji známku B – 85 bodů.
eVSKP id 94234