KLÍMA, J. Nejistoty měření u vývojových zkoušek jističů a příslušenství [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2016.
Cílem bakalářské práce byla analýza metodiky měření elektrických parametrů speciálně u pohonů jističů, zadání bylo získáno externě z firmy OEZ s.r.o. Letohrad. Kromě výše uvedené očekávané detailní analýzy bylo také zadáním předpokládáno, že student stanoví nejistoty provedených nepřímých měření a na jejich základě vytvoří dostatečně konkrétní návrh opatření pro zlepšení stávajícího stavu. K práci jsem se dostal z důvodu dlouhodobé absence kolegyně Ing. Marie Havlíkové, Ph.D. Jedná se o studenta prezenčního studijního programu. Konzultace probíhaly převážně osobně, v menší míře také student využíval elektronickou formu konzultací. Odborným konzultantem byl Ing. Jan Šlezingr z firmy OEZ s.r.o. Student na realizaci práce pracoval mimo laboratoře ÚAMT, jiná forma nebyla nutná. Dle dostupných informací také dvakrát navštívil firmu OEZ s.r.o. v Letohradě, kde pod vedením odborného konzultanta provedl měření, která měla být následně podrobena analýzám. Student si se zadáním v počáteční fázi zjevně nevěděl příliš rady, přesto nevyhledal radu vedoucího a spoléhal pouze na konzultanta, který však očekával samostatný a aktivní přístup studenta. V pozdější době již sice pracoval s radami vedoucího, avšak si zřejmě stále neuvědomoval rozsah práce, kterou je nutné vykonat pro adekvátní vyřešení zadání. V důsledku této skutečnosti se student dostal do zjevné časové tísně, což sice vedlo ke zvýšení četnosti konzultací, ale již to bohužel příliš neovlivnilo předložené řešení. Student se sice vyjádřil ke všem bodům zadání, obávám se však, že se mu plně nepodařilo realizovat vedoucím vytýčené cíle tak, aby byla práce použitelná pro zadávající firmu. Míru dopracování a konkrétnosti předloženého řešení v souladu s metodikou posudku přenechávám oponentovi. Věřím, že pokud by student pracoval po celou dobu tak jako v závěrečné fázi, pak by její úroveň byla vyšší jak podprůměrná. Přes uvedené hrubé výtky k formě studentovy práce pak v závěrečné fázi před odevzdáním prokázal z hlediska kritérií hodnocení vedoucího ještě akceptovatelnou úroveň bakalářských schopností, a právě a pouze z tohoto důvodu práci doporučuji k obhajobě. Posudek vedoucího vypracoval Ing. Miroslav Uher.
Cílem bakalářské práce bylo určit nejistoty měření u vývojových zkoušek jističů a příslušenství ve firmě OEZ s.r.o. Dle mého názoru student nesplnil zadání práce, protože v bakalářské práci není vypracován přehled měřicích přístrojů, které se používají u vývojových zkoušek jističů a příslušenství, a porovnání jejich parametrů (bod zadání č. 2), a také nejsou popsány metodické postupy zkoušek produktů (bod zadání č. 3). Bakalářská práce je rozdělena na dvě části, kde v 1. kapitole jsou popsány chyb a nejistoty měření. Přestože se jedná o teoretický rozbor dané tématiky, je popis výpočtu chyb a nejistot značně chaotický (již úvodní odstavec kapitoly 1.1 nedává smysl). Práce je plna gramatických chyb a překlepů (použiti termínu statická analýza místo statistická analýza, standartní nejistoty místo standardní nejistoty), věty nedávají smysl (např. první věta kapitoly 1.4), jsou uváděny chybné výpočtové vztahy (např. chybný vztah pro výpočet kombinované nejistoty měření – rovnice č. 30), neodpovídá popis symbolů a uváděné symboly v rovnicích (např. u rovnice č. 9 uvedení, že x je směrodatná odchylka aritmetického průměru, přičemž se jedná o aritmetický průměr). Již tato teoretická část vypovídá, že student nepochopil metodiku stanovení nejistot měření a rozdíl mezi nejistotami a chybami měření. Navíc si student zřejmě po sobě práci ani nepřečetl. Kapitola 1.4 je věnována rozboru měření výkonu, kdy student uvádí, že cílem je určit nejistotu stanoviště, kde budou měřeny hodnoty proudu a napětí. Není ale vůbec jasné, jak bude měření probíhat, jaké přístroje a metody měření budou použity, co bude měřeno. Druhá kapitola bakalářské práce popisuje provedené měření na dvou rozdílných jističích. V kapitole 2.3 jsou uvedeny průběhy napětí, proudu a výkonů získané pomocí osciloskopu LeCroy HDO4024 a napěťové a proudové sondy. Bohužel není z průběhů jasné, pro který jistič a pro jaké nastavení byly průběhy získány. Navíc student v kapitole 2.1.1 nevhodně uvádí, že – cituji: „ Měřilo se na dvou kanálech osciloskopu, přičemž jeden zobrazoval napětí a proud pomocí sond“. Jak tedy měření prováděl? Nejprve měřil napětí a pak proud? Nebylo spíš provedeno měření tak, že na jednom kanále bylo měřeno napětí a na druhý kanál byl přiveden elektrický proud pomocí proudové sondy? Z textu také není jasné, jak byl získán průběh výkonu jističe v čase, jak bylo nastaveno spouštění osciloskopu, proč bylo zvoleno vzorkování na 10 kSa/s. Další připomínku mám ke zhodnocení na str. 34 (poslední odstavec), kdy nechápu, co znamená, že“ pro nejpřesnější výsledek bylo nutné průběh na konci pulzu přiblížit a vybrat vhodný konec pro výpočet efektivní hodnoty“. V nadpis kapitoly č. 2.4 uvádí výpočet přímého měření, ale není patrné čeho, navíc cílem bylo stanovit nejistotu nepřímého měření výkonu (rovnice 64). V rovnici č. 65 dojde ke zjednodušení výsledného vztahu, ale nikde není uvedeno, za jakých podmínek je toto zjednodušení možné. Na obrázku č. 12 je v titulku uvedeno, že se jedná o detailní pohled na vyhodnocování výkonu měřeného signálu, i když nadpise grafu a na ose je vynesena závislost proudu a navíc ne v cela vhodném zobrazení. V tabulkách v kapitole 2.6 jsou uvedeny vypočtené nejistoty výkonu (chybně je v názvu kapitoly uvedeno, že se jedná o výkon testovaného pracoviště, správně zřejmě jde o výkon na jističi nebo na zátěži), kdy student nedodržel správný zápis a zaokrouhlen nejistoty a výsledku měření. Také nechápu úvahu, že pro zlepšení výsledné rozšířené nejistoty je vhodné vypustit nejistotu typu A, protože ji nelze určit z důvodu, že signál není identický u všech průběhů(závěr kapitoly 2.6). V rámci práce student vytvořil program v prostředí MATLAB, jehož výpis je uveden v příloze. Bohužel v práci je o programu zmínka pouze v kapitole 2.5, kde je uvedeno, že do programu jsou importována data získána z osciloskopu. Co přesně program dělá a co počítá, se čtenář nedozví. Další připomínku mám k uváděnému seznamu použité literatury. Literatura je chybně citována, u elektronických zdrojů není uvedeno datum citování, navíc by bylo vhodné u nejistot citovat alespoň hlavní zdroj vztahující se k nejistotám (příručku GUM). Vzhledem k výše uvedeným výtkám hodnotím bakalářskou práci jako nevyhovující.
eVSKP id 94411