KOLKA, R. Koncový zesilovač a subwoofer pro automobil [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2016.
Předložená bakalářské práce pana Reného Kolky pojednává o realizaci audio aparatury určené pro ozvučení osobního automobilu. Dle zadaní se aparatura skládá ze čtyř kanálového zesilovače a dvou kanálového subwooferu. Oba typy zesilovačů byly taktéž osazeny reproduktory. Zadání práce vychází z podnětu studenta, kdy se rozhodl pro tuto realizaci. Původním záměrem studenta bylo realizovat hlavní čtyř kanálový zesilovač ve třídě H. V průběhu realizace, po výběru vhodných součástek, však došlo k podstatnému navýšení ceny celého zamýšleného zařízení. Student nebyl tuto finanční zátěž ochoten již akceptovat. Z tohoto důvodu bylo přistoupeno k náhradnímu, levnějšímu řešení pomocí topologie zesilovače ve „quasi“ třídě AB a mírné úpravě zadání. Následné snížení maximálních hodnot výstupních výkonů pak lze zřejmě přisuzovat této vynucené změně. Práce je dle mého názoru logicky členěna a jednotlivé části na sebe logicky navazují. Za nejhodnotnější část práce, kromě samotné realizace zařízení, považuji stanovení / změření kvantitativních parametrů realizovaných zesilovačů. Za naopak nejslabší část práce považuji velmi zkrácený popis realizace obslužného software, tato část by si dle mého názoru zasloužila větší pozornost. Po formální stránce bych předložené bakalářské práci vytkl zejména některé nekvalitní převzaté obrázky, které by bylo vhodné překreslit. Dále jsem se ne úplně ztotožnil s uváděním odkazů na literaturu až na konci věty za tečkou. Na základě všech uvedených hodnocení považuji zadání práce za splněné a doporučuji bakalářskou k obhajobě. Zároveň navrhuji hodnocení C / 73 b.
Studentova práce se zabývá návrhem a konstrukcí ozvučovací aparatury do auta. Úkolem bylo navrhnout zesilovač s RMS výkonem 4x25W a 2x70W. Není zdůvodněno, proč byly vybrány koncové stupně, které tyto parametry nezvládnou (měřeno zhruba 21 W a 68 W) a pracují těsně pod stanoveným limitem. Specifikace tak nejsou splněny, což asi nevadí - zařízení je zřejmě určeno pro jeho osobní použití (v zakázce pro průmysl by to byl problém), ale mělo se to aspoň zdůvodnit. Mám i několik dalších nejasností. První otázka je, zda vybrané typy koncových stupňů skutečně pracují ve třídě H, jak je stanoveno v zadání. Např. u LM3886 uvádí datasheet Texas Instruments třídu „quasi-AB“. Další nejasností je myšlenka odebírání signálu pro zesilovač z výkonového výstupu autorádia a jeho následné úrovňové snižování děliči (ty rezistory musí být asi výkonové?). Výkonový výstup rádia pro reproduktory předpokládá samozřejmě taky nízkoimpedační zátěž. Může to mít i nějaký vliv na šumové poměry při velkém (několikanásobném) snížení výstupní úrovně, ale věřím, že to může nějak fungovat. V práci jsou uvedeny simulace s dig. potenciometrem AD8402. Je jeho model dostupný (většinou dig. řízené komponenty modely nemají)? Není jasné, zda byly v dalších simulacích použity modely prvků AD8402 nebo byly nahrazeny prostými rezistory. Mírně zavádějící je i tvrzení, že sledovač IC3A posílí signál (str. 12), jakým způsobem? Matoucí může být i označení vodiče 5 VA (VA je jednotka volt-ampér?). Sledovač s OZ IC1B na obr. 9 není nutný. Chybí informace o napětí na vstupu, které je třeba pro dosažení max. RMS výkonu bez tvarového omezení (tzv. citlivost zesilovačů). Mělo by být uvedeno pro jaký výstupní výkon a zátěž (tab. 4, str. 24) bylo měřeno THD (uvedena pouze vstupní efektivní úroveň). Mělo by být provedeno porovnání experimentálně získaných parametrů s předpoklady uvedenými v datasheetech. Zout je možná vypočteno chybně, protože ve vztahu (7.1.5-1), str. 26 není uveden odpor zátěže. Šířka pásma měla být měřena lepším přístrojem (generátor/osciloskop, analyzátor) s větší šířkou pásma než má testované zařízení. Nelze tvrdit, že nejde odečíst dolní a horní mezní kmitočet, protože přenos ve sledovaném rozsahu kmitočtů nespadne o 3 dB. Vyvinutý software není moc podrobně komentován ani uveden vývojový diagram či ukázán funkční displej. Proto není jasné, zda byl tento bod zadání zcela splněn (doporučuji předvést komisi nebo přidat fotky do prezentace). Z formálního hlediska bych upozornil na místy špatně uváděné citační odkazy a některé přebrané obrázky, které jsou většinou jednoduché a daly by se snadno překreslit. Není vhodné kreslit cesty analogových signálů formou sběrnice (obr. 12, str. 16). Mělo by se lépe rozlišit, co je změřeno pro jaký kanál. Je zde i několik úsměvných formulací, např. „proud je na pinu“. Student předvedl celkem výrazné konstruktérské schopnosti. Preciznost technického a především mechanického provedení je evidentní. Písemná zpráva je psána bez zásadních výrazných chyb, ilustrace jsou kvalitní a je patrné, že student ví, o čem píše.
eVSKP id 93376