HÁVOVÁ, M. Kostní implantáty na bázi železa [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2016.
Ing. Mariana Hávová zpracovala diplomovou práci, která se zabývá biodegradabilními materiály na bázi železa a křemíku použitelnými jako kostní implantáty. V teoretické části práce se zabývá vlastnostmi kostí, biomateriály pro implantáty a dále rozebírá vliv železa a křemíku v organizmu. V praktické části připravila vzorky na bázi železa a železa s různým obsahem křemíku a sledovala, jak korodují v různých fyziologických roztocích. Pracovala samostatně a velmi iniciativně, stále přicházela s novými nápady. Práce však nese některé formální nedostatky a to především malé a nepřehledné grafy- obr.15 a obr. 21, dále špatně označené osy např. obr.21( nepatří log na svislou osu). Na str. 52 je kapitola „Pevnost v tlaku“ . Jak měří pevnost v tlaku podle normy? Při měření se jednalo o orientační zkoušku pevnosti vzorků. V prvním odstavci této kapitoly je nevhodná formulace: „Ze 2cm původní délky se vzorky složí na délku 0,3cm. I přes tyto připomínky je práce velmi přínosná a proto doporučuji ji přijmout k obhajobě .
Ing. Mariana Hávová vypracovala práci zaměřenou na korozní vlastnosti vzorků železa legovaného různými přídavky křemíku. Tyto látky se výhledově uvažují jako implantáty do kostních tkání, které by se po patřičné době v organismu rozložily či vstřebaly a nahradila by je nově vytvořená kostní tkáň. Výhodou tohoto postupu by bylo vyloučení nutnosti jejich odstranění invasivní chirurgickou cestou. První – teoretická – část je zaměřena především na medicinské otázky, jako je stavba zdravé kosti a různé chirurgicky vkládané implantáty. Dále se popisuje fyziologické působení železa a hořčíku především po farmakologické a medicinské stránce, a to jak prvku (kovu), tak i jejich sloučenin. Je známo, že jmenované sloučeniny jsou v přiměřeně malých koncentracích v těle nejen neškodné, ale dokonce nepostradatelné. Tato část je přehledně a informativně presentována. Je škoda, že stejná pozornost není v ní věnována i křemíku a jeho sloučeninám. Experimentální část je poměrně rozsáhlá. Studentka připravila několik řad materiálů s odstupňovaným přídavkem křemíku a přehledově zkoumala vliv různých činidel na jeho korozi. Výsledky přesvědčivě ukázaly tyto vztahy: a. S růstem obsahu křemíku roste i hmotnostní úbytek. b. Ve stejném smyslu roste i korozní potenciál. c. Produktem koroze jsou zcela očividně hydratované nerozpustné sloučeniny železa. Práce obsahuje přiměřený počet referencí na literaturu. Obecně souhlasím se závěry práce. Celkově považuji práci za přijatelnou a doporučuji ji k přijetí a obhajobě. Prof. Ing. Jiří Vondrák, DrSc.
eVSKP id 94643