HANÁČEK, J. Únavové vlastnosti materiálů vyráběných technikou SLM [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2016.

Posudek vedoucího

Štěpánek, Roman

Předložená práce se zabývá problematikou výroby a aplikace materiálů vyrobených pomocí metody SLM, souvislostmi mezi parametry výrobního procesu a výsledných vlastností s bližším zaměřením na jejich mechanické a především únavové vlastnosti. Student při jejím vypracování prokázal dobrou schopnost orientace v databázích a článcích v cizojazyčné literatuře. Samotná práce obsahuje pouze minimální množství spíše formálních chyb a její technická úroveň je dobrá. Práce splňuje všechny požadavky a proto ji doporučuji k obhajobě s celkovým hodnocením B.

Posudek oponenta

Pantělejev, Libor

Předkládaná práce je zaměřena na únavové vlastnosti materiálů vyráběných technikou SLM. Práce je psána relativně jasně, grafická úroveň je převážně dobrá. Autor se však při zpracování práce nevyvaroval řady chyb a formulačních místy zavádějících nepřesností. Níže je strukturovaně uveden jejich částečný výčet: Str. 11, kapitola 2.1 – při popisu módů únavového zatěžování je uváděno, že je udržována konstantní "hodnota napětí" resp. "hodnota deformace", správně má být uvedeno "amplituda...". Kapitola č. 2 je zpracována pouze na základě literatury [4] a zejména [5] – Klesnil, Lukáš, což je při existenci další základní literatury velmi málo. Obecně student použil pro tvorbu rešeršní bakalářské práce nízký počet literárních pramenů (16). Str. 13, kapitola 2.2 – "Nejčastějším nukleačním místem (únavové trhliny) je povrch součásti. Důvodem je lokální zvýšení napětí v kořeni povrchové trhliny." – zcela vytrženo z kontextu a příslušný odstavec je zavádějící. Odstavec 1: "Útvary do jakých se dislokace shlukují závisí na velikosti amplitudy" – amplitudy "čeho"? Str. 15, kapitola 2.4 – autor tvrdí, že krystalografické šíření trhliny znamená, že se trhlina (v I. stádiu šíření únavové trhliny) šíří po hranici zrn. Ignoruje "pojmy" jako je šíření podél aktivních skluzových rovin apod. Navíc v citované literatuře je jednoznačně definováno, že šíření po hranicích zrn v I. stádiu šíření je spíše výjimkou. Str. 19, kapitola 3 a dále – autor používá při popisu SLM techniky termín – "laser prosvítí...". Jde o nesprávný překlad z originálu a nepochopení metody. Laser nic neprosvěcuje, ale skenuje danou oblast a následkem vnesené energie vrstvu prášku taví. Str. 25, obr. 4.3 – není uvedeno o jaký se jedná materiál, zpracovávaný SLM procesem. Vliv strategií a použitých parametrů nelze zobecňovat, protože každý materiál se při zpracování pomocí SLM chová jinak. Str. 27, kapitola 5 – Název kapitoly neodpovídá dalšímu textu, lépe by bylo např. "Mechanické vlastnosti materiálů zpracovávaných pomocí SLM". Str. 27, kapitola 5.1.1 – formulace "rychlé ochlazovací tempo" je nevhodné, standardní výraz je "rychlost ochlazování". Kapitola 5.1.2 – "Tyto a další mechanismy typické pro SLM proces se projevují...", není jasné jaké mechanismy má autor na mysli – citace [6] Olakanmi (2015). Str. 28, obr. 51 – související text. Nejde o zatěžování v té, které ose vzorku, ten je zatěžován vždy ve směru své podélné osy (tahová zkouška). Obrázek srovnává vliv různé stavby vzorků (vzorky byly stavěny pod různými úhly ve vztahu ke stavěcí desce) – poloha viz obr. 5.16 této práce. Str. 29, kapitola 5.2 – co se míní kritickou amplitudou napětí při únavovém zatěžování? Str. 30, tabulka 5.1 – je uvedeno, že předehřev stavěcí desky byl mimo jiné 0 °C. Tzn. že deska byla chlazena? Standardně je stavěcí deska nepředehřívaná, tj. (RT), nebo ohřívána na teploty vyšší než pokojové. Obecná poznámka ke kapitole 5.2 – je nezvyklé dělit výsledky z jednoho literárního zdroje pojednávajícím o jednom materiálu do více kapitol (nikoli podkapitol) – literatura Siddique a kol. [9]. Str. 31, obr. 5.5 – popisek i související text "byla sledována střední hodnota µ....", není jasné o střední hodnotu jaké veličiny se jedná. V popisku obrázku vysvětlení chybí. Obecná poznámka ke kapitole o únavových vlastnostech SLM materiálů – autor práce vychází v podstatě pouze z jednoho literárního pramene [9], částečně také z [10], což je na rešeršní typ práce velmi málo a tato problematika by si zasloužila obsažnější zpracování. Student se v podstatě omezil na jediný materiál AlSi10. Str. 33, kapitola 5.2.4 – formulace – "Tvárný lom má za následek nárůst pevnosti" – co tím autor myslí? Zařazení kapitol 5.5 a 5.6 je nelogické a jejich obsah by měl být zařazen spíše za kapitolu 4. Kapitola 5.7 (její obsah) by pak logicky navazovala na předcházející pojednání o únavových vlastnostech. Str. 43, Literatura – citace jsou neúplné, chybí odkazy na www, tj. "dostupné z...." Str. 45, Seznam symbolů a zkratek by měl být vytvářen nejlépe podle abecedy, kdy nejdříve by měla být uvedena řecká abeceda, následně latinka atd. Poznámka ke zpracování – autor měl být obecně při zpracování pečlivější vč. práce s literaturou, uvedené obrázky jsou jak v češtině, tak angličtině, přičemž nejsou vysvětleny zkratky či termíny a neznalý čtenář může být uváděn v omyl. Měřítka u obrázků ze SEM (převzatých) jsou nečitelná, jsou používány spojovníky místo pomlček apod. Přes uvedené připomínky a výtky práci doporučuji jako podklad k SZZ.

eVSKP id 92504